Za popelníky restaurace zaplatí ročně i tisíce

První den se včera nekouřilo ve všech českých restauracích. Lidé hned před nimi postávali a pokuřovali. Na některých chodnících se tak začaly hromadit nedopalky. Řada restaurací má sice u vchodu popelník, většina ale ne. Plechová nádoba něco stojí a navíc restaurace ve větších městech musí platit i ­za umístění popelníků na chodníku.

„Některá města totiž již dopředu avizovala, že v ­případě umístění popelníků budou požadovat poplatek za zábor prostranství,“ říká Zbyněk Švec ze společnosti ASW Systems, která dodává technologie pro restaurace. Cena záboru se může vyšplhat na několik desítek korun za metr čtvereční, což bude ročně představovat tisíce korun.

Podniky v historických centrech měst nemohou nádobu na nedopalky umístit ani na fasádu. To by se totiž nelíbilo památkářům.

Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka provozovatelům vadí také rozdílný přístup jednotlivých obcí k podmínkám pro vznik kuřáckých koutků před provozovnami. „Každá obec se k tomu staví jinak,“ říká Stárek. Například v Praze 1 berou popelníky jako běžný zábor.

Pro změnu v­ Českém Krumlově za popelník před restaurací nic nechtějí. „Popelník, stejně jako například květináč, není zábor,“ vysvětluje Petra Nestávalová, mluvčí jihočeského města. Podobně to mají i­ v ­Chrudimi. Tady o ­popelnících nedávno diskutovalo zastupitelstvo. Radnice sice navrhovala změnu, kdy by se za popelník platilo, pokud je na něm umístěna reklama, avšak tato varianta nakonec neprošla. Restauratéři kvůli rozdílným nařízením vlastně ani nevědí, jestli se jich pronájem záboru týká.

„Popelníky jsme před podniky ještě vůbec neřešili. Ani nevím, jestli se nějaký zábor platí. Ale rozhodně se mi nechce za těch pár centimetrů něco dávat,“ říká Aleš Ďurka z ostravské agentury Stodolní.cz. Zákaz kouření přidělal starosti i školám. Například pražské SOU gastronomie a podnikání investovalo do nových cedulek. „Kouření v prostorách školy nebylo povoleno nikdy, předevčírem jsme ale nově umístili cedule, které na zákaz upozorňují,“ říká ředitelka školy Zdeňka Matoušová. Kam budou chodit kouřit kantoři, ale sama netuší.

Před školu musí také zaměstnanci a studenti České zemědělské univerzity v Praze. „Všichni byli o novince informováni a v ­areálu, především v místech, která dřív využívali kuřáci a kde byly popelníky, byly nainstalovány piktogramy se zákazem kouření,“ říká mluvčí univerzity Josef Beránek. Pro zdejší kuřáky bude zákaz velký problém. Univerzitní kampus je totiž poměrně rozsáhlý.

Anketa deníku Metro - jak to bylo v zahraničí Deník Metro udělal anketu mezi Evropany v zemích, kde už kouření v restauracích či barech několik let platí. Alizée Dupontová, Francie (zákaz od ledna 2008): „Když byl zákaz u nás zaveden, byla jsem ještě malá. Myslím ale, že většina lidí to vítá, protože je v restauracích čistší vzduch.“ Tomas Buta, Litva (zákaz od ledna 2007): „Před zákazem a hned po jeho zavedení bylo hodně kuřáků naštvaných, ale brzo si zvykli. A nakonec byli rádi, že se vevnitř nekouří. Žádný velký rozruch se nekonal.“ Séraphine Aeltermanová, Belgie (zákaz definitivně od července 2011): „Na začátku probíhalo mnoho protestů majitelů barů, kteří tvrdili, že ztratí tržby a že nebudou schopni přežít. Vláda zvýšila frekvenci kontrol a častěji pokutovala za prohřešky. Z osobní zkušenosti mohu říct, že noční život pro nekuřáky je výrazně příjemnější. Nejen že nemusíte trpět kouř z cigaret v ­baru, ale po návratu, nesmrdíte jako popelník.“