Asfaltová parkoviště u supermarketů jsou větší než obchody. To nás asi moc neochladí…
Když stavíte něco tohoto typu, musíte dokládat, že budete mít i dostatek parkovacích míst. V zahraničí je už tendence budovat méně parkovacích míst, aby lidé používali MHD. Například v Londýně jsou parkovací místa extrémně seškrtaná. Je to reakce na přetíženou dopravu a snaha dostat lidi z aut.
Uvažují Češi jinak?
Přístup se teď hodně změnil. Klienti si začínají uvědomovat, když se chystají stavět, že zeleň je hodnota. Ne proto, aby jim to úřad zkolaudoval, protože se to musí. Pokud to klienti nežádají, snažíme se je navést, aby tak začali uvažovat. V zahraničí často funguje to, že když zastavíte nějakou plochu, musíte mít automaticky zelenou střechu.
U nás je to zatím výjimka...
Proto mě třeba překvapilo, že se stavitelům podařilo prosadit v Praze na Národní třídě Drn, novou budovu, která má na střeše zeleň a je připravená, aby měla zeleň i na stěnách. To mě potěšilo. I historické centrum města si zaslouží soudobé budovy a přístupy.
Pracujete v Karlíně, tam je v létě docela vedro. Jak byste ho vylepšila?
Přiznávám, že jsem s Karlínem docela spokojená. Takhle nějak by mělo město vypadat, být hustě zabydlené. Možná si to ne všichni uvědomují, ale Praha má nízkou hustotu obyvatel na kilometr čtvereční. Například na kilometrovou délku tramvajové trati ve Vídni je dvojnásobek lidí ve srovnání s Prahou. A co se Karlína týče, určitě by stály za úpravu břehy řeky, aby byly více přirozené. A také u novostaveb už zmíněné zelené střechy. Ono nás to úplně nespasí, ale je to krok kupředu. Určitě by se dalo víc využít popínavých rostlin na stěnách domů. V létě se interiéry tolik neprohřejí, v zimě zase neochladí.
Co byste poradila třeba lidem v panelácích? Ti si asi na balkoně jezírko nevyrobí.
Tam bych doporučila taky popínavé rostliny. Určitě je to lepší než muškáty v truhlících, které rychle vyschnou, pokud je denně nezaléváte. Jako ty betonové truhlíky v Praze 5, to nebyl šťastný nápad.
Hodně se teď mluví o dalším vysazování stromů ve městech. Jaké při tom děláme chyby?
Teď řešíme obnovu stromořadí v jedné pražské ulici. Tam se používá technologie prokořenitelných buněk. Je to opatření, aby se zemina kolem stromů nezhutnila a přijímala vodu. Co ale stromům, které mohou zadržet hodně vláhy a vytvářejí stín, hodně škodí, je venčení psů. Podle studie, kterou kdysi někdo udělal, na jeden strom na Karlově náměstí v Praze připadne tři čtvrtě litru psí moči denně. Navíc se ve městech v zimě solí, takže stromy dostávají slušný koktejl.
Jste přesto ve změnách v uvažování optimistka?
Určitě. Hlavně mimo města už narážím na zákazníky, kteří se třeba při revitalizaci pozemků raději vzdají části smrkových lesů a nechají si poradit, aby je zaměnili za listnaté stromy. Sice vydělají méně peněz za dřevo, na druhé straně je nebude trápit kůrovec a ani polomy.
