Zateplit celý Pražský hrad kvůli úsporám by zřejmě neprošlo

Zbouráme Pražský hrad, Karlštejn, Strakovu akademii i Národní divadlo. Možná Národní muzeum. Zplanýrujeme staré budovy ministerstev na vltavském nábřeží, které byly postaveny za první republiky. Nebo je alespoň všechny obložíme polystyrenem. Protože nesplňují přísná energetická pravidla...

Firmy jsou na tom lépe
Ne, nebojte se, takové nebezpečí nehrozí. Státní instituce i radnice si ale především v posledních měsících uvědomují, že kvůli rostoucím cenám energií táhnou nechtěnou „trestaneckou kouli“ energeticky náročných objektů, ve kterých většina z nich sídlí. Historicky působí v budovách, jejichž stavitelé nemuseli myslet na nějaké energetické štítky.

Velké firmy se stěhují stále víc do nových centrál, z nichž některé jsou téměř energeticky soběstačné, například obě budovy hlavního sídla ČSOB, které za to již obdržely několik ekologických ocenění.

Středočeši mění okna, budou mít i nová světla
Starostové a ministři těžko vyhlásí akci kulový blesk a „hurá do tepelného a elektřinového ráje“. Týká se to třeba Krajského úřadu Středočeského kraje v Praze. Jejich sídlo spatřilo světlo světa v roce 1915, kdy tady bylo c. a k reálné gymnázium. „Uvědomujeme si vážnost tématu, jakým úspory jsou. Snažíme se realizovat opatření, která k úspoře energií vedou,“ říká Zuzana Žídková, mluvčí středočeského hejtmanství.

Momentálně probíhá v sídle hlavního úřadu výměna oken ve vnitřním traktu, v blízké době čeká úředníky i obnova osvětlení.

Na Františku kupodivu protopí méně
Zatímco známá dominanta Vrchního soudu v Praze na Pankráci je například v té nejhorší kategorii, je zcela dole na škále energetické náročnosti, výrazně lépe je na tom Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky (MPO), i když stavba je dílem prvorepublikových architektů a stavitelů. „Podle průkazu energetické náročnosti je budova MPO Na Františku ve třídě C,“ uvedla pro Metro Miluše Trefancová z tiskového odboru resortu. Což je jen o stupeň níž, než co letos začalo platit pro obytné domy, které musejí mít minimálně stupeň B. Budova ministerstva byla přitom zkolaudovaná v roce 1934. „Památková ochrana neumožňuje aplikaci základních energetických opatření, jako je například zateplení vnějšího pláště budovy a výměna oken. Důraz proto klademe na provozní technologie uvnitř budovy,“ dodává mluvčí Trefancová.

Šetří desetimiliony V historických objektech lze moderními technologiemi uspořit hodně peněz. Dokladem je například naše první divadelní scéna. Národní divadlo v Praze investovalo před patnácti lety 75 milionů korun do techniky, která měla snížit výdaje za teplo nebo osvětlení. Za prvních 10 let ušetřili divadelníci přes 93 milionů korun. Původní předpoklad byl „jen“ 84,6 milionu korun. Na objektu Nové scény byly namontovány fotovoltaické panely. Jen spotřeba plynu klesla ve všech budovách o polovinu.

Zdravotníci letos přejdou na ledky
Podobně je na tom resort zdravotnictví. Hlavní sídlo na vltavském nábřeží na Palackého náměstí bylo také postavené ve druhé polovině dvacátých let minulého století. I ono se vejde do kategorie C.

„Energetický štítek je k nahlédnutí v přízemí u podatelny,“ připomíná mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Předloni proběhlo zateplení v některých částech budovy, finance šly ze státní kasy i z evropských zdrojů. V rámci unijního snižování energetické náročnosti administrativních budov tu letos vymění svítidla za světla s LED technologií. Měnit nebo repasovat se budou také okna a tepelné zdroje. „Cílem je úspora takřka tří tisíc gigajoulů za rok,“ doplňuje mluvčí zdravotnického resortu Ondřej Jakob.

Podle posledního šetření, které si zadala vláda v roce 2019, vycházelo, že většina budov ústředních institucí nesplňovala požadavky na energetickou náročnost. Týkalo se to celkově 586 budov ze 771 budov.