„Nutrie jsou v hlavním městě pořádně přemnožené. Lidé je pravidelně krmí například na Martiňáku,“ napsala nám před pár dny čtenářka Jarmila Kostkanová. Za svůj fotoúlovek pořízený u zmiňovaného rybníka v Dolních Počernicích získává odměnu tři sta korun.
Že je nutrií letos v metropoli zase o něco více, než tomu bylo loni, potvrzuje také mluvčí pražských lesů Petra Fišerová. „Nemáme informaci ohledně komplexního zmapování počtu nutrií na území hlavního města. Bavíme se ale o několika tisícovkách jedinců, kteří dělají neplechu například u Botiče, u Vltavy či na pražských rybnících. Jako správci malých vodních toků a vodních ploch evidujeme nejen jejich stále častější výskyt, ale také obsazování nových lokalit. Tím pádem se ve větší míře potýkáme také s následky jejich destruktivní činnosti na březích a hrázích,“ říká pro deník Metro Fišerová.
Nutrie coby nepůvodní přemnožený druh plundrují pobřežní vegetaci a zároveň svými norami destabilizují břehy a hráze. Což může zvýšit riziko během povodní. „O tom, že se nutrie kamarádí s potkany, a tudíž mohou přenášet na člověka při doteku nejrůznější nemoce, nemluvě,“ kroutí hlavou Fišerová.
Mírná zima i krmení
Častější výskyt řekomyší, jak se hlodavcům s oranžovými klofáky také říká, lze v městském prostředí dát do souvislosti s mírnými zimami posledních let. Pokud by byly tužší, část jedinců by zemřela hlady či pomrzla a zbytek nutrií by nebyl pro ekosystém hlavního města takovou hrozbou. Nutrie se však podle Fišerové mají v Praze jako prasata v žitě. Celoročně je lidé překrmují nejrůznějším pečivem, a tak jejich populace roste geometrickou řadou.
„Bohužel nedochází k přirozené regulaci ani od nějakého predátora. Přirozeného nepřítele u nás nutrie nemá. Všechny tyto faktory ještě více podporují jejich nekontrolovatelné množení,“ popisuje pro Metro Fišerová.
Potrava pro rysy
V současné době jsou největší problémy s nutriemi v okolí Vltavy. Tyto pozemky má ve správě Povodí Vltavy, tudíž zde v minulosti regulaci počtu těchto hlodavců prováděli oni. Zaměstnanci Lesů hlavního města Prahy zase v předchozích letech omezovali počty nutrií u Botiče či u pražských rybníků zase tím, že některé odchycené jedince umisťovali do svých zookoutků. Nutrií bylo ale příliš mnoho, a tak je Lesy používaly i jako součást jídelníčku některých zdejších šelem, například rysů.
„Od ledna letošního roku pak došlo ke změně zákona o invazivních druzích. Díky ní bude možné přemnožené nutrie i na území metropole hubit efektivněji,“ doplňuje pro Metro Fišerová.
Změna zákona
Nutrie jsou dlouhé roky velkým ekologickým problémem nejen v hlavním městě. Zubaté hlodavce proto může od ledna hubit každý myslivec, který na to bude mít čas a náladu. To nebylo dříve možné.
„Zákon ještě loni umožňoval, aby invazivní druhy hubila pouze takzvaná myslivecká stráž či myslivecký hospodář. Nově však po nutriích může teoreticky jít každý myslivec. Tím pádem mají nutrie najednou hned pětinásobně víc nepřátel,“ vysvětluje pro Metro Vlastimil Waic z Českomoravské myslivecké jednoty.
Myslivecký hospodář či zmiňovaná stráž mohli až dvanáctikilová vodní zvířata dříve legálně zabít jen v některých případech. Střílet je bylo možné pouze v honitbě, a tedy mimo dosah lidských obydlí. Takové prostředí pochopitelně v centru Prahy chybí.
Zákon i nadále umožňuje pouze kladení pastí. „Tyto pasti navíc musejí být živolovné, nesmějí tedy zvíře usmrtit, ale pouze uvěznit. Navíc se musí hlídat, aby v pasti zvíře nestrávilo příliš mnoho času. To už by bylo týrání,“ popisuje pro Metro Waic.
Pasti i fotopasti
Další věc, kterou si musejí myslivci u pastí na nutrie hlídat, je jejich bezpečnost pro jiná zvířata. Nikdo totiž podle Waice nechce, aby se do nastražené klece chytil například pes či jiný domácí mazlíček navolno. Z tohoto důvodu, v kombinaci s nařízenou lhůtou na uvěznění nutrie, proto budou myslivci spolu s pastmi upevňovat na vybraná místa také fotopasti. Kde na ně budou moci Pražané konkrétně narazit, je ale prozatím tajemství.
Nepoučitelní krmiči
Nutrie je býložravec, takže ve volné přírodě se živí převážně ohryzáváním kořínků či větviček. Jako mnoho býložravců mají ale rády zeleninu, tou je lidé často krmí. Pokud si nutrie najde například popelnici, kolem níž lidé rozházejí odpadky, nepohrdne ani slupkami od brambor, ohryzky či jinými zbytky ovoce a zeleniny. Do volné přírody se zvíře dostalo z farmářských chovů, odkud se některým jedincům podařilo utéct.
„Nutrie nyní nemají proč se z centra Prahy stěhovat. Pokud je Pražané nekrmí rovnou z ruky, kdy logicky hrozí přenos choroby či kousnutí, najdou hlodavci následně v okolí řek a potoků povalující se hromady starého pečiva i zeleniny. Nepomáhají varovné cedule od magistrátu ani neustále opakovaná prosba ze strany správců vodních toků. Lidé si stejně řeknou, že jsou to roztomilá chlupatá stvoření a jdou je krmit,“ míní pro Metro Fišerová.
Šarvátky se psy
Problém města s přemnoženými řekomyšmi v metropoli graduje, a tak se o nich šíří také řada nejrůznějších příběhů a legend. Několik z nich se týká napadení psů nutriemi, přičemž měl ve většině případů vyhrát právě plachý přemnožený hlodavec. Mnoho neuvěřitelně znějících příběhů o nutriích je však pravdivých. Hlodavcům se například před pár lety podařilo kompletně zlikvidovat ekosystém v rybníce Aloisov na Černém Mostě.
Dírami je nyní prošpikovaný i takzvaný suchý poldr Čihadla na Rokytce. Když bude ale tato hráz výrazně narušena nebo pokud by ji nutrie ucpaly naplavenou zeminou úplně, hrozí protržení.
Zaměstnanci Lesů loni informovali i o tom, že nutrie pokousala člověka. Stalo se tak pravděpodobně na Střeleckém ostrově, kde se pohybují desítky těchto hlodavců.
