Železnou lady táhnou hlavně herecké výkony

Film Železná lady, který natočila Phyllida Lloydová (Mamma Mia!), není klasickým životopisným filmem, ale spíš portrétem lehce senilní a osamělé ženy, která se vyrovnává se svým životem. Pozornost na sebe poutá hlavně díky skvělému výkonu Meryl Streepové, která za roli bývalé ministerské předsedkyně Velké Británie Margaret Thatcherové získala kromě celé řady různých cen také Oscara. Ale výborný výkon předvedl i Jim Broadbent v roli jejího zesnulého manžela Denise, který se jí zjevuje v poťouchle komických situacích.

Celý film je rámován rozhodnutím Thatcherové vypořádat se s šatníkem po zesnulém manželovi. Prohrabávání se starými věcmi slouží jako záminka pro vybavování si starých vzpomínek. Dá se tedy říct, že perspektiva vyprávění je ovlivněna Alzheimerovou chorobou, která sužuje i skutečnou baronku Thatcherovou. Typickými příznaky totiž jsou ztráta krátkodobé paměti, časté návraty do minulosti a halucinace.

Lloydová se ale nezaměřuje na mnohdy kontroverzní politické kroky železné lady, i když se ve filmu objeví třeba válka o Falklandy či její zarputilý boj s odboráři. Smířlivý tón filmu klade důraz hlavně na současný život bývalé premiérky, která se svému okolí snaží dokázat, že navzdory své nemoci ještě nepatří do starého železa. Ač Lloydová celkem úspěšně bojovala s přílišným sentimentem, tak v závěru tuto bitvu prohrála. Konec vyznívá jen jako zbytečně laciné, smířlivé gesto.