První dva byli původně zvoleni v dresu ANO. Hnutí ale v průběhu mandátu opustili. Vysoká aktivita na zasedáních, pozměňovací návrhy či počet funkcí jim ale znovuzvolení nezaručily. Podobně dopadl Jaromír Štětina, který přišel do Bruselu za TOP 09. Jenže se s ní rozhádal a teď vyklízí kancelář.
Uspěl naopak relativně nenápadný bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer. V žebříčku pilnosti minulé sestavy českých europoslanců je přesně v polovině. Na něho sedí jako ušité jiné přísloví: „Seď, panenko, v koutě, budeš-li hodná, najdou tě.“ „Zřejmě je schopen kolem sebe šířit pozitivní politickou energii,“ komentuje rekordmana s nejvyšším počtem preferenčních hlasů politolog Milan Znoj. Niedermayerův skok je zajímavý i proto, že jeho stranický šéf Jiří Pospíšil dostal od příznivců topky naopak o hrozivých dvacet tisíc kroužků méně.
Europoslanci
|
Že ne všechny lidové moudrosti platí, o tom se přesvědčil lidovecký europoslanec Pavel Svoboda. Hodně toho odpracoval na autorských zákonech, věnoval se problematice únosů dětí a byl aktivní ve prospěch Ukrajiny. Ale japonské přísloví „Sto dní práce, jeden den radosti“ se v jeho případě nevyplnilo. Na první pozici na kandidátce ho přeskočili spolustraníci Tomáš Zdechovský a Michaela Šojdrová.
Strach z nízké volební účasti se přes počáteční obavy nenaplnil. Čeští voliči se vrátili k počtům, které zaznamenávaly statistiky po našem vstupu do EU, kromě roku 2009. „Dá se říci, že hlavně v Evropě šlo volit více lidí z obav, že by se EU jako společný projekt mohl narušit,“ říká Zuzana Lizcová z Asociace pro mezinárodní otázky.
