metro.cz

Počasí v Praze

16 °C / 24 °C

Čtvrtek, 24. května 2018. Svátek má Jana.
Pražský Libeňský most v lednu 2016
Větší foto
Pražský Libeňský most v lednu 2016 | foto:  Michal Šula, MAFRA

Zubožený Libeňák. Co všechno už zažil?

11. února 2018  5:55 David Halatka Metro.cz
Vítejte v 21. století. Z Libeňského mostu opadávají kusy konstrukce – na hlavu bezdomovcům. Ty alespoň neruší doprava, která z mostu před pár týdny zmizela. „Situace neměla dojít takhle daleko,“ povzdechne si historik umění Zdeněk Lukeš, pro kterého je most spojující Maniny a Palmovku srdeční záležitostí.

V dnešní době nárůstu xenofobie je zajímavé připomenout, že Libeňský most, vystavěný ve stylu konstruktivismu v letech 1925–1928, byl původně pojmenován po Karlu Baxovi, právníku, antisemitovi a názorovém oponentu T. G. Masaryka.



Dva významní muži se střetli v roce 1899 během procesu s Leopoldem Hilsnerem, židovským mladíkem slepě obviněným z rituální vraždy křesťanské dívky Anežky Hrůzové. V následujících letech takzvané hilsneriády již stál mezi Holešovicemi a Libní provizorní dřevěný most, který byl po první světové válce posupně nahrazován dnešním železobetonovým monumentem. Jeho autor Pavel Janák byl rovněž hlavním architektem Pražského hradu – nastoupil po legendárním Slovinci Josipu Plečnikovi.

Zdeněk Lukeš k tomu podotýká, že ve své době byl Baxův most nejdelším silničním a tramvajovým mostem v Praze. „Již jen málo pamětníků si ale vzpomene,“ pokračuje Lukeš, „že Libeňský most původně na libeňské straně překlenoval koryto řeky tam, kde je dnes golfové hřiště nebo obchodní dům Kaufland.“

Později, při výstavbě metra B, byl prostor bývalého Rohanského ostrova zarovnán navážkou zeminy z tunelu. „Na libeňské straně mostu byl také zrušen nákladní přístav a nyní tam vznikla administrativní a obytná enkláva,“ dodává architekt, jenž ohledně historie mostu neopomene fakt, že byl třetím betonovým pražským dílem – prvním byl Hlávkův most z let 1910–1911. Ten byl v minulosti několikrát generálně renovován – na rozdíl od svého libeňského bratra.

„Je skutečnou kuriozitou, že Libeňák za devadesát let své existence neprošel žádnou větší opravou,“ upozorňuje Lukeš. To na jednu stranu svědčí o mimořádných konstrukčních kvalitách mostu, zároveň „nesmrtelná“ pověst mostu přispěla k tomu, že se o něj nikdo dvakrát nestaral.

Ostatně i Zdeněk Lukeš si před dobrými třiceti lety poznamenal do svého deníčku: „Řada odborníků už dlouho poukazuje na nutnost začít Libeňský most opravovat, přesto byly práce mnohokrát odloženy.“ Mezitím se objevily návrhy stavbu demontovat a postavit most nový, širší. Vše jen na papíře.

Jak Libeňák vypadá dnes, dobře víme. Dokonce se uvažuje o zbourání mostu, což Lukeš zavrhuje. „To bychom mohli vše staré zbourat a nahradit replikou nebo něčím jiným,“ říká. Na druhé straně musí mít rozum i památkáři,“ uzavírá Lukeš. Zkrátka si uvědomit si, že určité partie mostu se nahradit musí. Tak, jako běžně nahrazujeme třeba rozpadlé kameny na Karlově mostě.



Komentáře

Hlavní zprávy

GDPR na startu. Pětina firem o něm nic neví, spousta se bojí

(Ilustrační snímek)
vydáno 24. května 2018  14:45

Den D je tady. Zítra začne platit nové evropské nařízení o ochraně osobních údajů.  celý článek

Sloupek Vlastimila Vondrušky: Má přízemnost

Vlastimil Vondruška
vydáno 24. května 2018  13:13

Je třeba obětí, abychom společně a radostně vykročili do Evropy!  celý článek

V létě jako v peci i mrazáku, vlaky špatně klimatizují

Vlaková souprava CityElefant
vydáno 24. května 2018  11:45

Cestující na příměstských linkách trápí výkyvy teplot. Průvodčí je mohou měnit jen o dva stupně.  celý článek

Začíná Noc kostelů

Ilustrační snímek
vydáno 24. května 2018  9:45

Oblíbená akce, kterou loni navštívilo 450 tisíc lidí, se koná zítra již podesáté.  celý článek



Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám