Pražské metro před velkou vodou chrání kromě zábran a hrazení na povrchu také tlakové uzávěry, těsnění kabelových průchodek či čerpací stanice ve stanicích. Některé technologie kontroluje podnik pomocí automatického systému řízení na dálku, jiná běžnou prohlídkou minimálně jednou do měsíce. "Některou technologii ale nelze zkoušet příliš často. Například pokud chceme uzavřít traťový uzávěr, tak na to potřebujeme absolutní výluku v tunelu," řekl šéf ochranného systému metra Petr Kysilko.
Zaměstnanci i technologie pracují dobře
Poslední takové cvičení se konalo letos na přelomu května a června ve stanicích Křižíkova a Invalidovna. Na cvičení se podíleli běžní zaměstnanci podniku, kteří se starají o provoz metra. "Potvrdilo se, že zaměstnanci umí udělat to, co je v povodňovém plánu. Technologie také až na nějaké drobnosti fungovaly," konstatoval Kysilko.
Praha i pražský dopravní podnik si v těchto dnech připomínají desáté výročí ničivých povodní. Voda tehdy zaplavila 18 z tehdejších 51 stanic pražského metra a 19,6 kilometru tunelů, což bylo asi 39 procent z tehdejší celkové délky. Poškozeno bylo 107 ramen eskalátorů a 23 výtahů. Celkem se muselo z podzemí vyčerpat 1,2 milionu metrů krychlových vody. Ve stanici Florenc zůstaly "utopené" dvě soupravy metra, které tam byly odstaveny bez cestujících, připraveny k rannímu výjezdu. Povodeň způsobila v pražské MHD škody ve výši sedm miliard korun, jejich odstraňování trvalo osm měsíců.
