Kvůli tropickému klimatu se v Česku začíná dařit vínům z jižní Evropy

„Nyní sklízíme na burčák, hrozny na víno začneme sbírat první týden v září,“ napsal deníku Metro Ivan Váňa ze známého vinařství v Chrámcích na Mostecku, jednoho z nejseverněji působících pěstitelů vinné révy u nás. Přitom loni se mostečtí pěstitelé vína vydali do vinic až 18. září.

Podobnou zkušenost potvrzuje i Pavel Vajčner, ředitel Znovínu Znojmo. „Před půlrokem jsem říkal, že se možná dožiji toho, kdy se bude víno sklízet už koncem srpna,“ prozradil deníku Metro. Letos vyrazí znovínští vinaři do vinohradů už v pondělí. O pár kilometrů jižněji, v Hustopečích, už některé vinice sklízejí, a to nejen na tradiční burčák.

Stále teplejší podnebí, zvláště na jihu Moravy, vede k tomu, že jednotlivé odrůdy nedozrávají postupně, ale najednou. Vinaři proto mají problém nechávat na vinicích vybrané hrozny například pro vína typu pozdní sběr nebo ledová vína, protože hrozny přezrávají. Hrozí, že i suchá vína budou mít víc zbytkového cukru a více alkoholu.

Jeden vinař na hektar 15,5 Na tolika tisících hektarech se v Česku pěstují bílá vína. 18 Přibližně tolik tisíc hektarů vinic je v současnosti v České republice, většina na Moravě. Hospodaří na nich téměř 18 tisíc vinařů.

Oteplování v posledních letech má vliv i na skladbu odrůd. „Před patnácti lety nikoho ani nenapadlo, že by tady pěstoval odrůdu Merlot, která je typická pro jižní regiony Evropy,“ připouští Pavel Vajčner. To bylo na Znojemsku nemyslitelné. „Dnes je to odrůda, která se sem hodí a také se už pěstuje,“ dodává znojemský vinař. Merlot je do budoucna podle Vajčnera pro tento region ideální odrůdou.

Dříve bude hrozny sklízet i Zdeněk Beneš z Výzkumné stanice vinařské v Karlštejně. „V porovnání s minulými roky jsme asi o dva týdny napřed,“ řekl deníku Metro. Kdyby prý před čtrnácti dny zapršelo, trhali by hrozny možná už nyní, ale sucho na vinicích v okolí slavného hradu zrání zpomaluje. Beneš uvádí, že on merlot nenasazuje, ale například solaris, jenž je určen pro severnější regiony Evropy a který má na svých vinicích taky, budou zřejmě letos sklízet také dřív. „Loni jsme ho sklízeli už první týden v září, zatímco léta předtím až na konci září,“ dokumentuje karlštejnský vinař Zdeněk Beneš klimatické změny.

Vinařství ve velkém vznikají na severu Evropy Mezi vinařské velmoci se možná zařadí Velká Británie. Vinařské ambice mají i takové státy, jako je Švédsko nebo Belgie. V jižních hrabstvích Anglie vyrostlo za posledních třicet let více než 600 nových vinic. Britové se soustředí především na výrobu vlastního sektu. O dva týdny dříve sklízejí kvůli vedrům úrodu hroznů také Francouzi. Letošní vína z oblasti Champagne budou mít vyšší obsah alkoholu než v uplynulých sezonách. Do alsaských vín se přidává stále méně cukru. Hrozny tu mají kvůli vyšším teplotám dostatek toho vlastního. V Německu se pěstuje vinná réva v oblastech, kde se dříve vůbec neobjevovala. Mezi vinaře se už zařadili i Dánové.