Odkud vozy přijedou?
Lidé se mohou těšit na dodávky z Belgie, Slovenska, Polska, Maďarska, Francie, Slovinska, Německa a chybět nebudou ani vozy z Česka.
Máte mezi prodejci svého favorita?
Z českých účastníků bude nepřehlédnutelný Bob’s burgers and burritos, který jídlo připravuje ve žluté vétřiesce. Moc se mi líbí menu, které na akci uvaří parta z Belgie. Nabídnou zajímavé kombinace burgrů, například s lanýžovou omáčkou nebo čekankou. Chybět nebude ani belgické pivo.
Festivalů jídla je teď dost. Jak to udělat, aby se prosadily ty vaše?
Snažíme se sledovat celosvětové gastronomické trendy, inspirovat se v zahraničí a vymýšlet vlastní nová témata festivalů. Například námi pořádaný Asia Food Fest, který se konal loni na podzim, měl ukázat lidem, že asijskou kuchyni nezastupuje pouze Čína, Thajsko nebo Vietnam, ale že do Asie spadá dalších více než 40 zemí. V letošním roce jsme zařadili mezinárodní přehlídku food trucků. Snažíme se také návštěvníkům poskytnout co největší pohodlí, například dostatkem mobiliáře - sezení, stolky, toalety pro invalidy, přebalovacími pulty pro rodiny s dětmi a podobně. Každý návštěvník vždy obdrží malý dárek a také unikátní tématický časopis plný receptů a článků, který ke každému festivalu vydáváme.
Na festivaly jídla chodí vždy spousta lidí. Velké davy jsou občas problém.
Snažíme se festivaly neustále zlepšovat a lépe vybavit pro návštěvníky. Letos bude více odkládacích stolků a strategicky rozmístěné sezení. Fronty bohužel k festivalům patří, zejména pak u stánků, které jsou známé a oblíbené.
Čím to je, že festivaly jídla teď tolik v Česku frčí?
Gastronomie se v posledním desetiletí stala dalším pilířem zábavního byznysu a součástí životního stylu, povědomost o ní se u široké veřejnosti zlepšila. Lidé si vybírají, kde budou jíst, kde nakoupí a co nakoupí, více se starají o svoje zdraví a podobně. Food festivaly se staly součástí volnočasových aktivit a vzhledem k svému zaměření jsou tak oblíbené.
Jak vybíráte stánky, kteří se na festivalu objeví?
Jak již bylo výše řečeno, snažíme se mapovat tuzemskou i zahraniční gastronomickou scénu, sledujeme v médiích a na sociálních sítích, co se kde nového otvírá, recenze, bloggery a tak dále.
Co „stánkař“ musí splňovat?
Pojmenování „stánkař“ sebou nese stigma doby minulé, nazvala bych je spíše prodejci. Rádi spolupracujeme s lidmi, kteří jsou kreativní a dávají do své prezentace srdce, zaplať pánbůh, takových lidí přibývá a nejsou to ani kuchařští profesionálové. Co tady chybí, je určitá forma hravosti a prodávání sama sebe, většina prodejců si stále orientuje pouze na „co nejvíc prodat“, ale už je nezajímá výzdoba stánku, lepší technologické vybavení, na jakém nádobí jídlo podávat, investují minimum do svých výrobních prostředků a marketingu.
Ozývají se vám stánkaři sami nebo je musíte oslovit?
Festivalům se věnujeme delší dobu, takže v poslední době se začínají ozývat sami.
Jak se česká foodfestivalová scéna v posledních letech posunula?
Náš národ je zajímavý v tom, že pokud vidí, že něco jakžtakž funguje a je to „trendy“ tak se to snaží kopírovat v co největší míře, příkladem je například móda farmářských trhů, kterých je jen v Praze 30, o kvalitě se nemá cenu bavit, či boom hamburgerů. Kvalita festivalů je různorodá, někdy to pořádají nadšenci bez jakýchkoliv zkušeností, jindy lidé kteří jsou primárně orientováni na co největší výdělek a jsou schopni festival přeměnit na prezentační akci sponzorů. Opravdu slušných festivalů je pár a jsou to spíše festivaly s několikaletou tradicí.
Proč jste se do organizovaní foodfestivalu dala vy? Jaký je váš vztah k jídlu?
Jídlo mě baví, vidím v tom mnohem víc, než jen potřebu se zasytit, je to součást kultury každého národa. Máme chuť předávat náš kladný vztah k jídlu i ostatním, otevírat nové obzory...
