Povodně 2002. Tisíciletá voda může Prahu spláchnout znova

„Já bych řekl, že Praha není ohrožena. Situace je, řekl bych, nadmíru výtečná,“ prohlásil večer 13. srpna 2002 pražský primátor Igor Němec. To se ale na Prahu valila tisíciletá voda. Na den přesně před 16 lety zažívala česká metropole nejhorší přírodní katastrofu ve svých moderních dějinách.

22 fotografií

Praha se stala místem jako z jiného světa. Z ulic se stala jezera, obrovské množství vody protékalo do metra. O den později dochází k úplné evakuaci Karlína, Malé Strany, Starého Města či Holešovic. Městem protéká tolik vody, že ji hydrologové nejsou schopni ani změřit. Tisíciletá voda už pustošila déle než týden vše od jižních Čech a postupovala dál na střední a severní Čechy. V Praze takové množství vody nezažili obyvatelé od roku 1845. Spolu se záplavami z roku 1997, které zasáhly především Moravu, se jednalo o největší přírodní katastrofu na našem území.

Povodeň značně zpustošila pražskou zoologickou zahradu, uhynulo 150 zvířat a dodnes mají všichni v paměti zápas s velkou vodou lachtana Gastona, který doplul Vltavou a Labem až do Německa, ale na následky vyčerpání zahynul. Stal se jedním ze symbolů těchto povodní.

Povodně v číslech 17 V Česku bylo evakuováno přes 200 tisíc lidí. Záplavy postihly a poničily přes 750 obcí v zemi. Sedmnáct lidí kvůli velké vodě zemřelo. 7 Povodně před šestnácti lety nás stály desítky miliard korun. Jen obnova pražského metra, kdy voda zaplavila 18 stanic, stála sedm miliard. Pražané se v následujících měsících naučili chodit pěšky.

Přírodní živel donutil jak vládu, tak vedení českých měst k rychlejšímu a důslednějšímu budování dokonalejších protipovodňových zábran. Ty postavené například v hlavním městě na mnoha místech byly jednak nízké, jednak například do stanic metra se dostala voda spodem. V Praze vyšly zábrany a další opatření v letech 2002 až 2012 na téměř čtyři a půl miliardy. Délka mobilních stěn je okolo dvaceti kilometrů a pravidelně jednou za rok se jejich instalace procvičuje.

Česko má aktuálně za sebou další tropické dny a podle předpovědí budou trvat i do zbytku prázdnin. Meteorologové v této souvislosti varují, že právě kvůli vedrům povodně opět hrozí. Půda v Česku je totiž tak vyschlá, že pokud by přišly plošné extrémní přívalové deště, nestačila by vodu absorbovat. A tak by se mohla situace opakovat.

„Od roku 1936 jsme přišli o přibližně jeden milion hektarů kvalitní zemědělské půdy, která by dnes mohla zadržet až 2,4 miliardy kubíků vody. Půda se chová jako nepropustná plocha a voda se nevsakuje do kolektorů, do studní, rezervoárů, ale odtéká,“ řekl pro iDNES.cz Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.

14 dní strachu Velká voda se vylila mnoho kilometrů od soutoku Vltavy a Labe také na Mělnicku. Mimořádné srážky a následné dvě vlny velké vody zalily Českou republiku mezi 6. až 18. srpnem 2002. Nejpostiženější čtvrtí v Praze se stal Karlín, který voda zaplavila celý, někde až do pětimetrové výše. Zaplavená byla i Kampa, Holešovice, jižní části jako Velká a Malá Chuchle nebo Radotín. Velká voda řádila na většině území Česka. Těžce byl poničený Terezín, zaplavena byla i chemička v Neratovicích, odkud unikl jedovatý chlor. V jižních Čechách poničila voda nejvíc České Budějovice, postižený byl i Písek.