Mravenečník velký, Zoo Olomouc
Už páté mládě se momentálně vozí na zádech své matky u mravenečníků velkých. Samice Pia a samec Sylvin jsou příkladní rodiče, prvního potomka úspěšně odchovali v roce 2011 a prarodiči se stali v roce 2014, kdy jedna z jejich dcer úspěšně odchovala potomka v Lešné. Teprve letos začátkem srpna se však dočkali samečka. Je sice menší, než byly jeho setry, ale má se k světu. Návštěvníci ho mají možnost vídat na Jihoamerickém pavilonu, ale pouze ve chvílích, kdy se matka jde najíst, protože jinak tráví oba většinu času spánkem. Otec je zatím od zbytku rodiny oddělen, aby jim bylo dopřáno maximum klidu a mrňous co nejrychleji dohnal váhový handicap. Kritické období po narození má úspěšně za sebou, přesto je stále ve fázi, kdy společně s matkou nejvíce potřebují nerušený odpočinek.
Zebra Grévyho, Zoo Brno
První potomek hřebce Florise, malá samička zebry Grévyho (Equus grevyi), přišla na svět začátkem srpna. Její matkou je klisna Lady, nejzkušenější ze tří samic brněnského stáda. Mládě přišlo na svět přímo ve výběhu, pozorní návštěvníci tak mají možnost sledovat jeho první kroky. Původním domovem zebry Grévyho jsou travnaté a křovinaté savany Keni a Etiopie. Je ze všech zeber největší, má jemné, husté pruhování, mohutnou stojatou hřívu a výrazně velké ušní boltce. Vhodné prostředí pro zebry Grévyho rychle mizí v důsledku rozšiřování chovů hospodářských zvířat a nadměrného využívání pastvin. Jsou loveny pro maso. Stavy zvířat se v přírodě rychle snižují, podle posledních odhadů žije v přírodě jen něco málo přes 2500 jedinců.
Trnorep africký, Zoo Chomutov
Unikátní množství mláďat trnorepa afrického (skalního) se vylíhlo během prázdnin v chomutovském zooparku. V červenci to bylo 17 mláďat a v srpnu dokonce 28 malých ještěrek, přičemž běžná snůška čítá zpravidla 10 – 20 jedinců. Trnorep je ještěr z čeledi agamovitých, žijící na severu Afriky v pouštních, polopouštních a kamenitých oblastech. Žije samotářsky, páry tvoří jen v období rozmnožování. Je vyzbrojen zploštělým trnitým ocasem, který používá jako obušek k obraně před predátory. Zatímco dospělí jedinci se živí zejména rostlinnou stravou, kterou si občas zpestřují uloveným hmyzem, potravu mláďat tvoří až z poloviny živočišná složka. „Pro své specifické potřeby to není ještěr pro začátečníky“, prozradil zkušený chovatel Jaroslav Zelinka.
Turako fialový a zoborožec vrásčitý, Zoo Ústí nad Labem
Prvním druhem, u kterého se letos podařil odchov, je turako fialový, jehož domovinou jsou deštné lesy, vlhké savany a mokřady v západní části rovníkové Afriky jižně od Sahary. Ústecká zoo chová tento druh od roku 1993, kdy získala dva páry. Matkou letošního mláděte je ještě původní 24letá samice, otcem se stal devítiletý samec, který přišel v roce 2013 ze Zoo Dvůr Králové. Samice nakladla na začátku června dvě vejce, ale jedno nebylo oplozené, takže se vyklubalo pouze jedno mládě. „Na vejcích seděla pouze samice, ale mládě na hnízdě krmili oba rodiče. Vývoj probíhá poměrně rychle, po cca 17 dnech opustilo mládě hnízdo, v té době byl s krmením dokonce samec aktivnější. Nyní je již jejich potomek samostatný a sám přijímá potravu jako dospěláci – nejrůznější druhy ovoce, speciální kuličky pro plodožravé ptáky (Nutribird), občas vařené vejce,“ popisuje chovatelka Andrea Gruntová. „Mládě má zpočátku tmavé prachové peří a vypadá jako malá rozcuchaná příšerka. Nyní má přepeřené letky a ocas, ale na pestré zbarvení rodičů si musí ještě počkat,“ doplňuje chovatelka. Dospělí turakové jsou nápadní zejména díky žlutooranžové barvě zobáku, kdy jeho horní část je protažena až na čelo a vytváří jakousi přilbu. Letky jsou purpurové, peří má lesklé modrofialové zbarvení a je zajímavé ojedinělou vlastností – obsahuje červené barvivo turacin a zelený turokoverdin, které obsahují měď a jsou rozpustné ve vodě.
Dalším druhem jsou asijští zoborožci vrásčití, kteří letos vyvedli dvě mláďata. V chovu tohoto druhu je ústecká zoo absolutní špičkou, neboť od roku 2001, kde se odchov podařil poprvé, hnízdí rodičovský pár pravidelně a v některém roce měl mláďata dokonce vícekrát. Kromě původního páru, který do zoo přišel v roce 1992, a jejich dvou letošních mláďat chová ústecká zoo ještě druhý, mladý pár, takže s celkovým počtem šesti jedinců má nejvíce jedinců v Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA). „Odchovy nejsou zdaleka žádnou samozřejmostí, za posledních 12 měsíců se kromě naší zoo dvěma mláďaty může pochlubit pouze Zoo Rhenen. Podle údajů www.zims.species360.org je momentálně ve 20 evropských zoologických zahradách chováno 47 jedinců, z toho je 23 samců, 19 samic a 5 ptáků dosud nezjištěného pohlaví. Naše odchovy v minulosti odcestovaly do takových zoo jako je např. Zoo Jersey, Zoo Paignton, Zoo Alphen, Zoo Bristol a další,“ sdělila mluvčí zoo Věra Vrabcová. Zoborožec vrásčitý obývá pralesní oblasti Jihovýchodní Asie, konkrétně žije na ostrově Borneo, Sumatra a na Malajském poloostrově. Přesná velikost populace není známa, ale početní stavy mají klesající trend.
Zebra Chapmanova, Zoo Hodonín
Hodonínská zahrada se může pochlubit dalšími přírůstky. Stádo zeber Chapmanových se rozrostlo o dvě mláďata. Jako první přišla na svět 22. srpna klisna a hned o den později, 23.srpna, hřebeček. Obě samice porodily po rok trvající březosti bez asistence ošetřovatelů v nočních hodinách a nachystala pracovníkům úseku milé ranní překvapení. Mláďata prospívají dobře a již pár dní po příchodu na svět si užívají letního slunce ve venkovním výběhu. Mladé zebry se drží po boku svých matek a společnost ve výběhu jim dělá ještě další samice, u které se předpokládá porod každým dnem. Samec je prozatím v odděleném výběhu. Jména pro mláďata vybraly děti z příměstského tábora, který v současné době v zoo probíhá. Zebry tak dostaly jména Vendulka a Jay - Jay.
Jaké mládě je nejhezčí?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 17:00 pondělí 2. října 2017. Anketa je uzavřena.
