Nádraží v Jižním centru lze podle městského architekta Michala Sedláčka oproti druhé zvažované variantě Petrov postavit rychleji, levněji, bez letitých výluk a staveniště přímo v centru. Zároveň se uvolní bariéra kolejiště, která desítky let brání rozvoji jižní části města. Odborné stanovisko poslouží jako jeden z podkladů pro rozhodování brněnských zastupitelů o poloze nádraží a bude v tomto procesu dost možná klíčové.
„Nádraží na stávajícím místě je už dvacet let na hranici kapacity, nestačí pro vlaky ani cestující, jeho plocha není nafukovací. Jestli chceme, aby se Brno rozvíjelo, aby nestagnovalo, musíme postavit nové nádraží u řeky. Postavíme ho o deset let dříve, levněji a s nejmenšími dopady na život města během stavby,“ myslí si Sedláček. Stavba nádraží u řeky dle něj může začít už v roce 2020 a je v souladu s platným Územním plánem města Brna.
Začátek stavby ve variantě pod Petrovem odhaduje studie proveditelnosti na rok 2026, to ale není jisté. Petrov totiž vyžaduje vypracování nového územního plánu, vydání územního rozhodnutí a dalších povolení, což může trvat deset až patnáct let. Varianta Řeka počítá se stavbou nového nadzemního nádraží v poloze stávající stanice Dolní nádraží, podél Rosické ulice.
Osobní a nákladní tratě se tady sjednotí do jednoho koridoru, zároveň se tak uvolní rozsáhlé plochy po kolejištích v centru města. „Vyroste tady moderní atraktivní městská čtvrť hned vedle historického centra a řeky Svratky, kde budou nové byty a pracovní příležitosti pro lidi, vzniknou tu promenády a parky, z tohoto hlediska nerozhodujeme jen o nádraží, ale o budoucnosti celého Brna,“ zdůrazňuje Sedláček.
Pode studie proveditelnosti vyjde stavba Řeky na 43 miliard korun, Petrova na 56 miliard korun. Výše uvedené částky nezapočítávají náklady na zavedení tratí pro rychlé vlaky. Jejich napojení ve variantě Petrova znamená vybudovat soustavu tunelů pod centrem města, to je podle studie proveditelnosti dvakrát dražší než u Řeky. Rozdíl autoři studie spočítali na více než 25 miliard korun.
Častým argumentem proti nádraží u řeky je větší vzdálenost od centra. Dojíždějící to budou mít na náměstí Svobody přibližně o kilometr dál než nyní. „Někomu nádraží u řeky cestovní dobu zkrátí, někomu prodlouží. Vypočítali jsme, že na každého Brňana se cesty po Brně prodlouží v průměru o jednu minutu týdně,“ oponuje dopravní specialista Kanceláře architekta města Brna Martin Všetečka.
Nové nádraží u řeky podle něj naopak zrychlí cestování veřejnou hromadnou dopravou. Kancelář městského architekta dokonce vypočítala, že časově na přesunu nádraží prodělají jen lidé, kteří budou do Brna jezdit ještě koncem století. „Úspora cestovní doby je ve variantě Petrov o 20 procent větší, ovšem varianta Řeka může být v provozu o 10 let dříve a způsobí méně výluk – tento náskok dožene varianta Petrov nejdříve po roce 2085,“ počítá Všetečka.
Strážce streamu
