České nemocnice vymáhají každoročně dluhy na cizincích, kteří se nechají našimi lékaři ošetřit nebo podstupují složitější operační zákroky, v desítkách milionů korun. Peníze však zdravotníci neuvidí buď vůbec, nebo až po zdlouhavých soudech. Vzhledem k tomu, že do země proudí stále více pracovníků z ciziny, přibývá i neplatičů.
„Není den, kdy bychom na území celého kraje nějakého cizince bez pojištění neošetřovali,“ řekl deníku Metro mluvčí plzeňské záchranky Martin Brejcha. Problémy s neplatiči za zdravotní péči mají v poslední době nejvíc v regionech, kde je vysoká poptávka po zaměstnancích a doplňují stavy hlavně ze zahraničí, nejčastěji přes pracovní agentury.
Bez pojištění5
|
Týká se to právě Plzeňského kraje, kde je mnoho dělníků a zaměstnanců firem z Rumunska, Bulharska nebo Slovenska. Záchranka na západě Čech vyjíždí nejčastěji ke rvačkám a úrazům z bitek mezi zahraničními dělníky.
Podle Brejchy jsou nejčastějšími výmluvami cizinců, že jejich kartičku pojišťovny má vedoucí skupiny, agentura, která jim práci zprostředkovala, nebo že si pojištění ještě nestihli vyřídit, protože „právě dorazili do republiky“. Vše skončí tím, že cizinec dostane fakturu za ošetření.
Podobné problémy mají také na Zlínsku. „V současné době se pohledávky vůči nepojištěným cizincům pohybují v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně kolem půl milionu korun,“ uvádí mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Nejčastěji se jedná o občany Slovenské republiky, potom občany některých zemí bývalého Sovětského svazu a Rumuny. „Většinou šlo o poskytnutí akutní péče,“ dodává Lipovská.
Nejvíc peněz utíká v hlavním městě. Jen v případě Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) se jedná o desítky milionů ročně. Před třemi lety měla pohledávky za 44 milionů korun. Za operace, porody, ošetření po úrazech i dlouhodobější péči. Letos je částka o zlomek nižší. „Jedná se o necelých třiačtyřicet milionů korun,“ řekl deníku Metro mluvčí nemocnice Filip Brož. Nemocnice vymáhá dluhy vlastními silami. „Žádné externí právníky si nenajímáme, většinou to řeší naše ekonomické oddělení,“ uvádí Brož. Například dohledáváním těch, kteří zde žijí dlouhodobě, výzvami k zaplacení. „Přesto musíme rok co rok asi čtvrtinu dluhů, tedy deset milionů, odepsat,“ říká mluvčí VFN.
Cizinci žijící v Česku musí hradit výrazně vyšší pojistky
|