Češi jsou nakupující maniaci, těží z toho realitní magnáti

Češi jsou posedlí nakupováním. Před několika lety se sice tvrdilo, že trh velkých prodejních středisek je zcela nasycený, teď se situace mění. Loni jich bylo nově otevřeno šestnáct, letos jich plánují investoři zpřístupnit dalších víc než dvacet.

Tomuto trendu nahrává dobrá kondice české ekonomiky. Indikátory spotřebitelské důvěry jsou na historických maximech, lidé se nebojí utrácet. „Meziroční tržby v maloobchodě rostou v průměru o víc než pět procent,“ připomíná František Bostl, výkonný ředitel společnosti Starteepo.

5 fotografií

Z utrácení zákazníků těží provozovatelé obchodních center. „Mají prostor pro zvyšování nájmů,“ konstatuje na základě nedávné analýzy obchodních center Bostl. Velké obchodní prostory jsou proto natolik atraktivní, že začínají lákat ty, kteří do nich chtějí ukládat volné finance a vydělávat na dlouhodobých a stabilních výnosech. „Nákupní parky byly historicky spíše stranou zájmu investorů,“ říká David Hauerland ze skupiny Fidurock Capital. Jenže finančníci si spočítali, že tento segment už dlouhodobě nabízí lepší zhodnocení peněz a vyšší výnosy než jiné typy nemovitostí včetně kancelářských prostor. „Nákupní parky totiž představují ideální poměr výnosu a rizika,“ tvrdí Hauerland.

Miliony pro nákupy 3,5 Tolik milionů metrů čtverečních mají velká samostatná nákupní centra, obchodní pasáže a galerie v Česku. 100 Tolik tisíc metrů čtverečních má největší české obchodní centrum Chodov v Praze.

Hustota parků je však v rámci celé země různá. Největší pokrytí má kupodivu druhý nejmenší kraj Česka – Karlovarský. Na jedno centrum vychází asi třicet tisíc obyvatel. Naopak nejhůř je na tom z tohoto pohledu Jihomoravský kraj, tam je poměr 1 ku 78 tisícům. Celorepublikový průměr se nyní pohybuje pod čtyřicet tisíc, ale i to se bude s výstavbou dalších parků a galerií dále snižovat.

Například v Brně zatím potřebu stavět další obchody větší velikosti lidé nemají. „Z průzkumu maloobchodní sítě, který zveřejnila v květnu letošního roku Kancelář architekta města Brna, vyplývá, že počet prodejen a velikost prodejní plochy v Brně je za poslední čtyři roky stabilní,“ řekla Metru Jana Běhalová, vedoucí oddělení komunikace. Z loňského dotazování Jaké chcete Brno vyplynulo, že nutnost rozšiřovat nabídku obchodů považují za prioritu jen dvě procenta Brňanů. „Z aktivit provozovatelů vidíme spíše než tendenci rozšiřovat obchodní plochy přidávat sportovní a volnočasové aktivity,“ dodává.

Podobně vidí situaci v Mladé Boleslavi. „Vzhledem k tomu, že ve městě mají prakticky všechny nejvýznamnější obchodní řetězce zastoupení, některé dokonce v několika pobočkách, v tuto chvíli považujeme stávající síť hypermarketů za dostačující,“ uvedla pro deník Metro mluvčí magistrátu Šárka Charousková.

O oblibě a úspěšnosti obchodních prostor rozhoduje nejen počet zákazníků v okolí Obrovské outlety nebo zábavní centra na okraji velkých měst uprostřed polí. Koncept úspěšný třeba v USA u nás moc zákazníky nepřilákal. Češi mají rádi obchody na dosah, nejraději přímo u metru nebo v blízkosti hustě obydlených satelitů. Mimo očekávaný zájem nakupujících je od svého otevření v roce 2006 pražská Šestka v těsném sousedství Letiště Václava Havla. Od města je oddělená dálnicí, pěšky i autobusem MHD je to sem daleko. Méně zákazníků má od začátku také nákupní centrum Nové Butovice v Praze 5. Sousedí sice s velkým sídlištěm, ale od blízké stanice metra je k němu složitý pěší přístup. Deset let čekalo na dokončení outletové centrum u Tuchoměřic, na severozápadním okraji Prahy, stojící uprostřed polí. Otevřeli ho až letos na jaře. Je dostupné pouze autem nebo příměstskou linkou MHD. Přes velké plány se nikdy do myslí zákazníků nezapsal výrazně Freeport u Znojma, jedno z prvních velkých duty free středisek u nás. Mělo těžit ze zájmu rakouských zákazníků a nízkých cen oblečení. V roce 2006 částečně vyhořelo.