Jak došlo k vaší přeměně z pódiového jezdce na vítězného?
Zásadní změnu nevidím, vlastně šlo spíše o různá drobná zlepšení. Myslím, že poslední krok se odehrál, když jsem v testech skočil na novou motorku a vyladili jsme ji tak, že se na ní cítím opravdu pohodlně. Měl jsem za sebou už roční zkušenost s tímto týmem, nemusel jsem si tedy zvykat na spoustu novinek – a to byl klíčový bod pro dobrý start do šampionátu.
Z vítězství v Kataru jste měl asi příjemný pocit, ale když jste hned nato přidal další dvě, musel jste už jet domů s vědomím, že je vše jinak...
Ano, vyhrát závod mistrovství světa je úžasný pocit. A vyhrát tři po sobě ještě lepší. A mít vítězství šest je sen. Žiju sen a nechci se probudit.
Cíl pro letošní sezonu je tedy ten nejvyšší možný?
Vím, že takové okamžiky nemohou trvat věčně. Ani Valentino Rossi, Márquez a nejlepší jezdci na světě nevyhrávají věčně. Vím, že přijdou těžké časy, ale také vím, že se svým týmem dobře pracuji a jsme připraveni bojovat. Měl jsem loni i předloni taková období, takže vím, co potřebujeme, abychom mohli čelit těmto momentům.
Přinesl úspěch na trati i změny ve vašem životě?
Ano, samozřejmě. Více rozhovorů, více lidí, kteří vás poznávají na ulici. Není to žádný obrovský rozdíl, nicméně je patrný. Třeba Valentino Rossi, k němuž mám velmi blízko, nemůže žít normální život. Nemůže jít jen tak k moři. Pokud to udělám já, zastaví mě pár lidí a požádá mě o fotku nebo autogram. Jsem za to rád, a jelikož to ne- jsou davy, tak si to i užívám.
Když už mluvíte o Rossim... Pomohla vám účast v jeho akademii k větší průbojnosti – mít ostré lokty, nebát se velkých jmen a zkušených jezdců?
Ne natolik, že bych si toho sám všiml. Snažím se být nejzdvořilejším a nejférovějším člověkem i jezdcem, jak jen to je možné. Každý den se snažím být lepší i jako profesionál a všichni ostatní kolegové z akademie dělají totéž. Nevidím žádnou žárlivost ani odpor. Pracovat po boku Valeho je motivující. Mně se teď docela daří, ale když cvičím v posilovně a myslím si „Jo, teď mi to jde, jo, jsem dobrý jezdec“, stačí jen kouknout vedle, kde cvičí chlápek, jenž získal devět titulů mistra světa a pořád je to normální kluk. V tu chvíli si uvědomím, že jsem vlastně ještě vůbec nic nedokázal a že na sobě musím stále pracovat a zlepšovat se.
Nedávno jste na Instagramu zveřejnil fotku, kde jsou vám asi čtyři roky a sedíte na minibiku. Snil jste už tehdy, že budete jezdit mistrovství světa?
Když jsem byl dítě, měl jsem rád velké motorky. Jezdil jsem na různých malých a měl jsem i minimoto, ale vždy jsem pokukoval po větších klucích a jejich motocyklech. Říkal jsem si, že by bylo skvělé jednoho dne mít také velkou motorku. O mistrovství světa a vítězstvích jsem ještě nepřemýšlel. Tehdy pro mě motorka znamenala čistokrevnou zábavu. Nyní je to více práce, nicméně pořád zábavné.
S novým kontraktem do MotoGP přijdou nové výzvy a příležitosti a závodění se stane ještě více prací?
Momentálně si nemyslím, že je pro mě život nějak těžký. Jsem upřímný, a když říkám, že žiju sen a miluji závodění, je to pravda. Jsem mladý a dokážu se zaměřit pouze na motocykly. Vím, že existuje mnoho dalších aspektů života, které by člověk neměl pomíjet. Můj běžný život jde bez problémů.
