Kdy vás napadlo vytvořit dřevěnou vanu?
Byla to souhra náhod. Volal mi známý, že potkal šikovného truhláře, který vyrobil dřevěnou vanu, a že by mě to mohlo zajímat. Byl jsem se tedy za ním podívat. Okamžitě jsem pochopil, že vytvořil něco výjimečného. Domluvili jsme se na založení značky a mým úkolem bylo vytvořit design, kolekci, která půjde do prodeje. Nakonec vše dopadlo trochu jinak, ale můj průmyslový vzor na vanu Anna jsme dokončili na podzim roku 2015. Její vývoj a obecně nějaké rozhodnutí, jak projekt dopadne, trval téměř dva roky.
Jaký je postup výroby?
Vana je lepená z několika set kusů. Funguje to tak, že je dělaná na CNC stroji, což už je dnes běžná technologie. Akorát my na ni máme obrovský stroj, protože musí mít víc než tři osy. To už je stroj, který stojí od milionu výš. Unikátní je to v tom, že stroj vyrobí celkem pět prstenců vany, jednotlivé etáže. Prstence jsou slepené z několika kousků dřeva, aby se dřevo nekroutilo.
Vychází z podobného tvaru jako lodě. Ale ty nesnesou být dlouho na suchu.
Vana je dělaná trošku jinak. Dřevo, které se na to používá, se musí vysušit na určitou teplotu. Každý druh dřeva potřebuje určitou teplotu vysoušení, protože to dřevo bude celý život sesychat a bobtnat. Stejně tak je to u masivního nábytku. Jen to není vidět. Syrové dřevo ale bobtná daleko více. Obzvlášť blízko ústředního topení. A v koupelně je vysoký rozdíl teploty i vlhkosti. K tomu slouží dřevu lak, který má něco do činění s loděmi, jak jste zmínila. Lodě jsou lakem na vlhkost ošetřeny. Tím pádem lak dokáže dobře reagovat na sůl, na výkyvy teplot a podobně. Musí proběhnout správné vysoušení dřeva, pak se musí dodržet správný postup lepení dřeva, jinak by blok praskl, a musí dobře proběhnout lakování v několika vrstvách a několik typů laků, které máme vymyšlené. Odolají teplotě i vlhkosti. Nezdá se to, ale stále bude lehce sesychat a bobtnat. Ale díky postupům ve výrobě nemůže dojít k praskání ani její deformaci.
Jaké jsou její výhody?
Je důležité říci, že se jedná o vanu určenou k absolutní relaxaci, a od toho se odvíjí i můj design. Vana velmi dobře udržuje teplotu vody, a to bez jakýchkoli dodatečných technologií. Voda není nijak přihřívána. Dřevo je vynikající izolant tepla. Díky tomu vana udrží teplotu vody asi dvakrát déle než běžné vany. Znáte jistě pocit, kdy si zády leháte na studenou vanu. To byl pro mě odjakživa ten nejhorší zážitek při koupání. Další věc, která je u dřevěných van poměrně vzácná, je to, že se mi podařilo usadit do dřevěné konstrukce přepad s ovládáním na výpust.
Není náročná na údržbu?
Vana samozřejmě není bezúdržbová. Velikou výhodou je nízká přilnavost nečistot k laku, takže většinu nečistot odstraníte hadříkem navlhčeným v ředěném přípravku na nádobí. Pokud někdo má rád koupelovou sůl, doporučujeme ji po použití opláchnout čistou vodou a setřít.
Narazil jste na nějaké bláznivé přání klienta?
Popravdě si nevzpomínám na nic co by bylo tak bizarní, že bych si s tím neporadil. Vždy zákazníkům předem říkám, radím a prosím je o pochopení toho, že designér a architekt není otrokem klienta. Jedná se vždy o společnou práci a musíme dodržovat hranice a pravidla za která už nelze jít. Mě výzvy neuvěřitelně baví. Moc rád řeším technicky obtížné zakázky, protože je to pro mě hra. Nejčastější bláznivá přání lidé vyslovují v souvislosti s termínem realizace :-) Ať už si někdo najme architekta, designéra, truhláře atd. je třeba počítat s tím, že se jedná o řemeslo nebo práci s řemeslem pevně spjatou, proto když dnes nakreslím, tak zítra nevyrobím. Vše potřebuje svůj čas. Nejen v řemesle. Nezapomínejme na to.
Ve svém designérském portfoliu máte jako druhý produkt otočnou knihovnu. Jaký je největší svízel, co je třeba řešit u knihoven obecně?
Jednoznačně ergonomie. Tedy vztah produktu k rozměrovým dispozicím uživatele, jeho pohyblivosti atd. Obecně je tato problematika mnohem složitější. Nicméně otočná knihovna byla původně navržena pro konkrétního uživatele a až po realizaci jsem rozhodl pro její další distribuci. Zadání znělo takto: „Dane, nechci žádný rohový regál. Potřebuji aby jste do rohu postavil něco jako strom. Musím to obsluhovat z jednoho místa, musí to být kulaté a nesmí to být vyšší než já.“ Nutno dodat že ideu pro první návrhy a model jsem sbíral přes dva měsíce. Jak říkám, všechno potřebuje svůj čas.
Máte další nápad, který připravujete do svého portfolia?
Mám a samozřejmě nic víc neprozradím. Snad jen že to bude stůl, který rád cvičí! (směje se)
Používáte u Vás doma nějaký Váš výrobek?
Ano, postupně si všechen nábytek navrhuji a realizuji sám. Jsou to především úložné prostory, skříně, komody a tak dále.
Co je nejtěžší na podnikání v tomto oboru?
Myslím že nebudu mluvit jen o tomto oboru ale o podnikání obecně. Pro mě to bylo zachovat v určitých situacích klid a čistou hlavu. Učil jsem se to několik let a stále učím. Myslím si, že za pádem a krachem spousty skvělých značek nejsou finance ale stres. Ty peníze jsou vždy výsledkem vašeho minulého jednání a to je třeba pochopit. Když se Vám dějí špatné věci, analyzujte co se děje a okamžitě změňte to co děláte špatně. Ten kdo očekává jiné výsledky a dělá stále stejné věci je pošetilý.
Jaké překážky jste měl na začátku?
Já bych to překážkou nenazýval ale zkrátka na vývoj takových produktů běžné firmy investují milióny. To je pro někoho kdo se uvádí na trh nereálné. Nutno dodat, že já jsem všechny ty výzvy neviděl jako překážky a tím pádem jsem se je nesnažil překonat ale pochopit. Vytvořil jsem si plán jak těch dílčích procesů dosáhnout a postupně ho plnil.
Jak jste řešil finance do začátku?
Pomohl mi Zonky. Hledal jsem alternativní zdroj financování a tahle instituce se mi zdála jako nejvhodnější. Šlo o to, že můj projekt neposuzovala banka, která by bez podepsaných smluv s odběrateli viděla jen dluh. Do mého projektu se zapojilo 224 lidí a peníze jsem sehnal přes noc.
Strážce streamu
