S anglickým výrazem „start up“ se doslova roztrhl slovní pytel – neuplyne ani den, aniž by ho nějaký lingvista kolem mě nepoužil. Třebaže význam tohoto sousloví zní: nově založená či začínající společnost, já si to překládám tak, že se jedná o někoho, kdo má nápad, někde ho prezentuje a hodlá se jím i živit – pokud možno za přispění drobných či velkých investorů. A startupovat se dá lecjak! Můžete vymyslet nějaké zvláštní vymyšleninky na internetu, nové smajlíky, mračíky, emotikony, nalejvače a přelejvače peněz... nebo přijdete na opravdový zlepšovák – třeba samosběrač jablek, hrušek nebo klikev. Kdoví.
Mě zaujala jistá nizozemská parta, která řešila problém s vajgly. Tedy s nedopalky. Tedy vlastně filtry, které zbudou potom, co se vykouří cigareta. Třeba v Paříži jich je prý měsíčně až 350 tun! No a v Nizozemsku přišla chytrá hlava na to, že se vycvičí vrány tak, že budou sbírat ty vajgly, přiletí na místo, kde bude speciální trychtýř, do něho vajgl ze zobáku pustí a dole milé vráně vypadne oříšek.
Geniální! Ještě tedy naučit ty vrány sbírat vajgly. Ale to prý půjde, neboť jsou údajně úžasně inteligentní. Přemýšlelo se ještě o sovách, jakože symbolech moudrosti... ale jsou prý nepoužitelné. Tak tomu říkám startup jak bejk! Tedy jak vrána. Mě jistá parta mladíků též oslovila s nápadem. Budu například někde večer v restauraci nebo podobném zařízení, mobilem se ohlásím a lidé mi můžou dávat úkoly. Já ocením, za kolik to případně udělám, oni to mobilem zaplatí (když na to budou mít) a já to provedu – a přitom natočím na telefon. Jednoduché a zábavné. Nakonec klukům ale říkám: „Kdepak startup, hoši – já už dělám jenom endupy!“
