„Tu si může pochopitelně vyřídit každý,“ říká Robert Sermek z audiovizuálního oddělení Evropského parlamentu. Tedy každý, kdo pracuje v nějakém médiu a má pověření své redakce či vydavatele. Sermek působí v této mediální sekci již jedenáct let.
Mediální oddělení musí poskytnout služby každému. I těm štábům a jednotlivým novinářům, kteří nemají k Evropské unii pozitivní vztah. „To je zásada, byť někdy paradoxní,“ přiznává Sermek. Oddělení poskytuje veškerou technickou pomoc a zázemí, ale do obsahu příspěvků v žádném případě nezasahuje, ani nesmí. Taková pravidla tady platí, i když novináři mají veškeré zázemí a poskytované služby zadarmo. Platí se jen za přímý televizní přenos, i tady závisí cena na tom, kterou cestu spojení si štáby zvolí. „Musíme tedy poskytovat služby třeba i ruskému televiznímu kanálu Russia Today,“ prozrazuje. Přitom tento ruský zdroj informací patří k takzvaně profláknutým šiřitelům nepravd a zkreslených informací, často je uváděn i v rezolucích Evropského parlamentu. „Taková je demokracie,“ krčí Robert Sermek rameny.
To, že jsou služby a televizní i rozhlasová studia, režiséři, střižny, kameramani a vše ostatní pro žurnalisty zdarma, neznamená, že je to zdarma i pro parlament a komisi. Útraty se pohybují ročně v milionech eur, ale centrální evropská instituce považuje tuto službu za součást otevřeného informování o práci bruselských orgánů. „Většina personálu jsou externisté, i na jejich výběr se konají výběrová řízení,“ vysvětluje Sermek. Je přirozené, že personál bývá z blízkých států, většinou frankofonních, protože je to regionálně blízko. Ale bez šance nejsou ani ostatní. Například Češi. V počátcích fungování audiovizuální sekce, jak Sermek přiznává, byl přehled o celkovém rozpočtu, ale detaily moc známé nebyly. „Teď máme k dispozici plánovací software, který eviduje doslova každé vydané euro, víme, kolik co stojí do posledního centu,“ komentuje pracovník oddělení.
Software vyvinula česká firma a prosadila se s ním i ve výběrovém řízení. Čas od času se stane, že plánovaný pořad štáb či novinář odřekne. Není to příjemné, peníze pro pracovníky studií je nutné vyplatit, přesto se jedná naštěstí o výjimky, novináři jsou v tomto ohledu poměrně zodpovědní.
Dá se tedy říci, že například celkem rozsáhlé vizuální i zvukové informace může z Evropského parlamentu posílat jeden jediný novinář. Od oddělení si může objednat natočení komentáře na jednu kameru, besedu ve studiu s nejrůznějším provedením dekorací. Dostane k dispozici štáb. Pořad si může sestříhat sám nebo mu ho sestříhají ve studiu podle jeho požadavků. V kvalitě, kterou si sám určí, ať již pro HD vysílání, nebo jenom pro webový portál.
Služeb využívají často i europoslanci, natáčejí nejrůznější prohlášení k událostem, které buď pošlou redakcím, jež si vyjádření objednaly, nebo je umístí na svůj internetový profil. Není nic mimořádného, že se například v případě rozhovorů pro rádia posadí do některého z rozhlasových studií a v reálném čase se spojí s konkrétním redaktorem na druhém konci světa.
Služby audiovizuálního oddělení jsou výhodné i pro televizní redakce v mateřských zemích. Pokud dobře sledujete zpravodajství například ČT 24, často se možná ptáte, kde a jak natočila naše televize všechny ty konkrétní i ilustrační záběry, kterými jsou informace z Bruselu doprovázené. Kolik na to musela vyčlenit kameramanů. To vše má ale na triku štáb audiovizuálního oddělení Evropského parlamentu, vše je volně k dispozici v malém, středním i nejvyšším rozlišení přímo na internetových stránkách určených pro média.
Natáčejí se všechna plenární jednání parlamentu, ta jsou rozdělena na vystoupení každého europoslance, pokud potřebuje vedoucí vydání zařadit konkrétní vystoupení kteréhokoli evropského zákonodárce, tedy i našeho, zařadit, najde ho podle jména, nemusí se probírat mnohahodinovým záznamem.
Součástí jsou doprovodné ilustrační záběry k tématům, která se v Bruselu probírají, ať se jedná o justici, politiku, průmysl, zemědělství, migraci, sport, či cokoli jiného. „O tyto ilustrační záběry je největší zájem,“ komentuje nabídku Robert Sermek. Dodejme jen, že mediální oddělení ročně vyrobí celé nebo ve spolupráci s novináři kolem sedmi tisíc příspěvků. To znamená přibližně dvacet denně.
