Starověké město Palmýra utrpělo kvůli nájezdům válečníků Islámského státu obrovské škody. Teď se mluví o tom, že by se sem už příští léto měli vrátit turisté. Syrský klenot prochází rozsáhlými opravami. Na nich se podílí nejen UNESCO, které Palmýru v roce 1980 zapsalo na svůj seznam, ale také další organizace a státy, mezi nimiž jsou Itálie, Polsko či Rusko.
Nyní se obnovují starověké artefakty, celé budovy či sochy. Islámský stát v Palmýře zdemoloval například slavný tetrapylon a amfiteátr z 2. století n.l. Ten byl jednou z největších podobných staveb své doby. Každý ze čtyř pilířů nesl 150 tisíc kilogramů těžkou hlavici. Římané tyto stavby budovali na důležitých křižovatkách a sloužily jako obdoby triumfálních oblouků. Zmizel také chrám Baal-Shamin. Ten byl považován za jednu z nejvýznamnějších historických staveb pocházejících z prvního století a figuroval na seznamu světového dědictví UNESCO. Vzácné sochy a artefakty rozprodali na černém trhu. S obnovou toho, co zbylo, pomáhají evropští archeologové s využitím moderních technologií. Do prací se zapojují i Češi, za 2,5 milionu dodali různý materiál a několik artefaktů by ze Sýrie mělo přiletět do Prahy.
Teroristé z Islámského státu (IS) se Palmýry zmocnili v roce 2015. V roce 2016 byla osvobozena ale Syřané město opět ztratili, úplného osvobození se dočkalo až v březnu 2017. Během obou okupací IS poničil největší část nejvzdálenějších památek. Politici a odborníci jejich konání označovali za barbarské. UNESCO označilo jejich likvidaci za „válečný zločin“.
Palmýra má nezměrnou historickou hodnotu. První archeologické nálezy se datují do období mladší doby kamenné a první zmínky o městě pocházejí z počátku druhého tisíciletí před naším letopočtem. Bylo také součástí Římské říše, která měla společně s řeckou architekturou vliv na jeho podobu.
„Sýrie je plná památek z dob Féničanů až po islámské památky. Je to kolébka civilizací,“ řekl generální ředitel Národního muzea v Praze Michal Lukeš v loňském rozhovoru pro server iDNES.cz.
Islámský stát nelikvidoval památky jen v Palmýře, ale také ve starobylém asyrském městě Nimrúdu – tam na vzácné budovy vyjely buldozery, sochy zase rozbíjeli kladivy v muzeu v Mosulu. Sen o tom, že by se syrská Palmýra mohla opět v létě otevřít se sice pomalu zhmotňuje, přesto je problém ještě v tom, že Sýrie je stále neklidnou částí světa.
