Robotů se zatím bojíme málo

Nezaměstnanost klesla v Česku na historická minima. Od roku 1997, kdy zemi zasáhla první finanční krize, je bez práce rekordně malé množství lidí. Úřady práce nyní evidují jen 2,7 procenta lidí bez zaměstnání. Konkrétně to představuje dvě stě tisíc lidí. S tím přichází problém – firmy nebo organizace marně hledají zaměstnance na takřka 350 tisíc volných pozic.

Také to je zřejmě důvod, proč některé české firmy stále více přemýšlí o robotizaci a umělé inteligenci. A toho se nebojí ani zaměstnaní Češi. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Behavio totiž vychází, že jen dvanáct procent české populace má z robotů strach, a to kvůli obavě ze ztráty zaměstnaní. „Stále slýchávám v souvislosti s nástupem umělé inteligence katastrofické scénáře, kolik profesí zanikne. Když se ale podíváte pořádně kolem sebe, tak robotizace je už něco, co nás běžně provází, třeba ve formě výrobních linek v továrnách, a o zaměstnance je stále nouze,“ komentuje stav europoslankyně Martina Dlabajová. Rezervy jsou podle ní stále velké. V Česku například v současnosti pracuje ve službách asi o čtyřicet procent méně lidí, než je tomu v zemích západní Evropy. Otázkou je, jestli se s masivním příchodem strojů přesunou lidé z průmyslu a dalších profesí právě do služeb, nebo zůstanou opravdu bez práce.

Technický pokrok vymazal desítky řemesel a živností Neznámé jsou u nás třicet let po změně režimu například veřejné mandly. Pro telefonování mezi městy byly ještě před 40 až 50 lety někde nezbytné spojovatelky v ústředně. Dokonalejší programy schopné přepsat mluvené slovo do budoucna zřejmě nadobro zruší stenografisty.

„Je ovšem zajímavé, že v Česku se o robotizaci a umělé inteligenci hodně bádá, firmy ji zkoumají, ale na rozdíl od okolních zemí ji zatím minimálně zavádějí do praxe,“ připojuje zkušenosti Dalibor Kačmář, vedoucí jedné z divizí české pobočky Microsoftu. „Ve firmách často nevědí, jak by technologie využili konkrétně pro svůj byznys,“ připomíná Kačmář. Podle něho u nás platí spíš to, že chceme roboty a umělou inteligenci využít k vylepšení toho, co už děláme a umíme, místo toho, abychom vymýšleli úplně nové cesty. „Obrazně řečeno, snažíme se vyvíjet rychlejšího koně, zatímco jiní vymýšlejí automobil,“ říká manažer Microsoftu.

Uvedený průzkum je o to zajímavější, že větší obavy z robotizace mají v sousedních zemích, kde je ale už rozšířenější. Například v Polsku se jí bojí dvojnásobek lidí než u nás, v Maďarsku má obavy téměř dvacet procent zaměstnanců.

„Nezbytná bude bezesporu celoživotní rekvalifikace, lidé nebudou studovat několik let kvůli jednomu povolání, bude to pružnější,“ domnívá se Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a obchodu. „Už nyní zaznamenáváme, že firmy stále víc investují do kurzů, do přeškolování vlastních lidí i nových pracovníků. V tom je podle ní znatelná změna v chování našich podnikatelů. „Bude to zřejmě celoživotní proces,“ tvrdí Jabůrková.

Zajímavým zjištěním uvedeného průzkumu je fakt, že Češi se spoléhají, že jim při hledání nové práce pomůže zaměstnavatel či stát. Spoléhají i na „zlaté české ručičky“. Pokud by je robot připravil o místo, zkusí se prosadit v tom, co doma provozují jako kutilství.