Ani tisícovku, ani pětistovku. Jako kapesné dostávají děti kolem 250 korun měsíčně

Inflace zatím nebrzdí a ceny stoupají, kam oko dohlédne. Lidé musí proto přemýšlet nejen o tom, kolik ušetří, ale i o tom, o kolik je inflace připraví ve finančním zajištění dětí. V rozpočtech rodičů totiž nefiguruje jenom nájem, účty za mobily či potraviny. Ratolesti potřebují i kapesné.

Předškoláci mohou roztočit kolem stovky
Tahle problematika je nejčastěji tématem domácností právě s příchodem prvního školního dne. 

„Rodiče právě v tento čas řeší, zda a v jaké výši dávat dětem peníze na jejich útraty,“ upozorňuje Lucie Nápravová, která má v České bankovní asociaci (ČBA) na starosti finanční vzdělávání. Děti se totiž po prázdninách zase vracejí do tříd mezi kamarády a peníze ve vztazích hrají roli i tady. Třeba i v tom, že se mezi sebou i ti nejmladší poměřují, co si cestou ze školy mohou koupit.

Sladké a voňavé útraty V dětských financích zatím převládá tradiční hotovost. Až 45 procent dětí dostává kapesné v hotovosti. Jen 13 procentům posílají rodiče peníze na jejich vlastní účet. Za co děti nejčastěji kapesné vydávají? Téměř šedesát procent dětí ho utratí za sladkosti a nejrůznější drobnosti.  Na parádu, tedy například kosmetiku, vydávají děti z pravidelné rodičovské apanáže asi 12 procent.

Výše měsíčního příspěvku se přirozeně liší podle věku. Více než polovina českých rodičů „sponzoruje“ své děti pravidelně už před nástupem do školy. Tady vycházela v posledních letech průměrná dotace na sto korun měsíčně. Při nástupu do školy se podle posledních údajů zvyšuje rodičovský finanční obnos asi o třetinu. Ti, kteří navštěvují druhý stupeň, už pobírají téměř tři stovky. Není to ale pravidlem, průměrné české dětské kapesné, až do vyššího teenagerského věku, se pohybuje kolem 250 korun měsíčně.

Ne ve všech rodinách totiž děti kapesné dostávají. Někde si musejí o peníze na své potřeby říkat, jinde zase rodiče na pravidelné vyplácení kapesného zkrátka nemají. Pravidelný příděl je zvyklostí jen u necelých tří čtvrtin dětí.

„Rodiče by neměli dětem určovat, za co smějí své kapesné utrácet, jinak se nena učí samostatně hospodařit,“ připomíná důležitý moment Lucie Nápravová z ČBA. Když jeden měsíc peníze dítě nerozumně rozhází, mělo by vědět, že se musí ten následující zase uskrovnit a příště lépe plánovat. Taková témata stojí za to na začátku školního roku s dětmi, hlavně těmi mladšími, probrat

Děti si reklam na půjčky dobře všímají
S tím souvisí fakt, že když peníze v rodinné kase právě nejsou, mohly by děti podlehnout myšlence, že si je přece lze bez problémů někde půjčit. I proto je jednou z kapitol, kterou však není ochoten každý z rodičů s dětmi probírat, nedostatek peněz a především to, jak ho řešit. Přitom děti například velice dobře vnímají reklamu v médiích týkající se půjček. Formulace, že jsou půjčky především „výhodné“ a „rychlé“, může v dětech vyvolat dojem snadného přístupu k penězům a splnění okamžitých přání. Zvláště když se ti, kteří si půjčují, prezentují jako spokojení a šťastní lidé.

Přijmout zodpovědnost
„Děti a mladí by měli pochopit základní princip týkající se dluhů, a to, kdy jsou půjčky smysluplné a kdy to takzvaně zavání průšvihem. Pokud rodiče váhají, zda na tyto závažné hovory není ještě brzy, tak z opakujících se průzkumů vyplývá, že s půjčkami mají děti zkušenosti již na základní škole a ne vždy se jim daří dluhy splácet,“ upozorňuje na tu stinnější stránku finanční gramotnosti Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny.

Banky, kde se finanční gramotnosti dětí věnují, obvykle radí před vypůjčením probrat tři nejdůležitější momenty každé půjčky. „Půjčovat si na rozumné věci, ne na nerozumné. Pokud si něco kupujete na půjčku, měli byste to užívat déle než to splácet,“ připomíná Hrubý.

Děti by měly do budoucna vědět, že výhodnější je půjčka na vzdělání anebo bydlení, ne na zájezd.

„Stejně tak by měly vědět, že rozumné je půjčit si na pračku či ledničku, nerozumné na poslední model mobilu,“ dodává mluvčí České spořitelny Hrubý.

Jak to chodí doma Téměř třicet procent dětí se svých rodičů ptá, než za něco kapesné vydají. Ale současně rodiče nechávají konečné rozhodnutí na nich. Kolem patnácti procent rodičů se pak podle České bankovní asociace se svými dětmi nebaví o penězích, jak s nimi hospodařit, jak se vydělávají, kolik co stojí a podobně.