Bezkontaktní svět se prosadí, ulehčí práci i najde nakažené

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek o víkendu oznámil, že po druhé vlně epidemie může spolu s tou „normální“ jarní chřipkovou přijít i třetí koronavirová. Což může vést k ještě větší digitalizaci a bezkontaktnímu fungování jak celé společnosti, tak především ekonomiky.

Digitální bezpečnost Virtuální svět berou v potaz už i banky a pojišťovny. Třeba skupina ČSOB nabízí pojistnou ochranu v případě, že e-shop dodá poškozené zboží, že někdo zneužije klientovu identitu na internetu nebo poškodí jeho pověst na sociálních sítích. Za poslední půlrok navíc čelily české společnosti v průměru 484 kyberútokům týdně na jednu organizaci. Naproti tomu evropský průměr takových digitálních ataků je o více než stovku nižší – za stejné období pouze 349 kyberútoků.

Stíhat však nejmodernější trendy není jednoduché. „Technologie se neustále vyvíjejí a ve chvíli, kdy se povede nějaké řešení uskutečnit, už jsme opět pozadu. Neustále se snažíme zpoždění alespoň mírnit,“ potvrzuje Miroslav Jakub, IT manažer společnosti Tipsport.

Platit budeme robotům
Jak dokládá nejnovější průzkum společnosti Soitron mezi vybranými tuzemskými firmami, některé jsou oproti současné praxi a trendům mnohdy až 14 let pozadu, protože řadu procesů ještě řeší manuálně. „Dá se ale očekávat, že přibližně do pěti let u pokladen českých obchodů nenarazíme na člověka, ale na roboty,“ vykresluje budoucí vizi David Dvořák, vedoucí oddělení IT Advisory ve společnosti Soitron. Sílící trend velkých obchodů zavádět bezobslužné pokladny či skenery je jen okrajovým projevem.

Kdo přeškolí, vyhraje
Masivní digitalizace a bezkontaktnost však nemusí nutně znamenat i masivní propouštění. Přetrvávající nedostatek kvalifikovaných odborníků zapříčiní nástup automatizace a robotů. Podniky se snaží zaměstnance držet a z uvolněných pozic přeškolit na nové, nebo jim dávají jinou kvalifikaci, která je udrží ve firmě. „Robotizaci využíváme v rámci našich skladů, ale chtěli bychom jít ještě dál – přímo na prodejny. Nemáme ale v plánu zaměstnance redukovat, chceme jim práci usnadnit a omezit manuální činnost tak, aby se knihkupci mohli věnovat více zákazníkům. Člověk pro nás stále zůstává důležitým faktorem,“ potvrzuje současné digitální trendy Adam Pýcha z Knihy Dobrovský.

Placení „na dálku“ Loni se v Česku devadesát jedna procent všech plateb kartou odehrálo bezkontaktně. Byli jsme tak jen o procento za Austrálií, která tuto „soutěž“ vede. Až pětadvacet procent klientů bank v Česku využívá k placení svůj chytrý mobil. Rozptyl využívání této technologie se u jednotlivých finančních ústavů pohybuje v rozmezí od 11 do 25 procent.

Náramek nemusí hlídat jen „kriminálníka“
Nejmodernější technologie umožňují společnostem, aby ulehčily svým lidem také ohlídání vlastní virové bezpečnosti. Příkladem takové technologie jsou chytré náramky C-19 Protector. Máte nařízeno, že nesmíte přijít s kolegy do těsného styku? Místo neustálého hlídání se je tu technologie Bluetooth. „Zaznamená vzájemnou přítomnost a sílu signálu mezi jednotlivými zařízeními. Při nedodržování sociálního odstupu okamžitě upozorní uživatele vibracemi. V případě zjištění nákazy lze anonymizovaná data převést na jména a předat je hygienikům,“ vysvětluje Marcela Hrdá, jednatelka společnosti Care Plus Service. Náramky se nedávno testovaly i v provozu Hospodářské komory. „Díky tomu jsme dokázali obratem vytrasovat jednoho ze zaměstnanců, který byl pozitivně testován,“ komentuje praktické využití náramků mluvčí komory Miroslav Diro.

Podnikatelé však v této souvislosti silně kritizují za pomalé zavádění digitálních novinek státní správu. „Podívejte se, jaké fronty vznikaly na výměnu řidičských průkazů s rizikem přenosu viru mezi lidmi, a přitom bychom už dávno řidičské průkazy nemuseli na území Česka mít u sebe, protože údaje o tom, že jsem oprávněný řidič, má policie k dispozici v evidenci řidičů,“ připomíná Zdeněk Zajíček, prezident ICT Unie a viceprezident Hospodářské komory s tím, že stát by měl být odvážnější.