Pátrání po původu názvů měst může být suchopárná práce spojená s rozborem staročeských či třeba germánských slov, nebo také výlet do říše legend i úsměvných historek. Týdeník 5plus2 se tentokrát zaměřil nikoliv na největší města krajů České republiky, ale na ta co do počtu obyvatel na druhém místě.
1 + 1 Klatov = 2 Klatovy
Začněme u západočeských Klatov v Plzeňském kraji, přezdívaných také „brána Šumavy“. Významné, ve středověku sedmé nejbohatší město českých zemí založené ve 13. století Přemyslem Otakarem II., získalo své jméno podle staročeského slova kláty – tedy pařezy, špalky. Vzniklo tam, kde bylo třeba vymýtit les, podobně jako třeba obce Kluky (od slova klučiti), Paseka či Poruba.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Jenže o původu názvu existuje i druhá teorie. „Kraj byl osidlován dávno před příchodem Čechů. Místa, kde byly založeny Klatovy, byla tedy lesů prostá, nebylo třeba nic mýtiti,“ píše Antonín Profous, přední česky toponomastik, tedy badatel v oblasti místních názvů. V knize Místní jména v Čechách, v níž v letech 1947 až 1960 zpracoval asi 15 500 jmen českých měst a obcí, poukazuje na pravděpodobnější variantu, že Klatovy jsou odvozeny od jistého Kláta, který stál u zrodu osady, měl zde svůj dvůr či hrad a jeho příjmení vzniklo od slova špalek či tlustá kláda. Ale pozor. Do 15. století se jméno města psalo v jednotném čísle, tedy Klatov. „Když se (Klátova) rodina rozrůstala, nastalo potřeb stavět v okolí nové dvorce. Takto vznikl jeden a vedle druhý Klatov, místa se postupně spojila a celé osadě se začalo říkat (dva) Klatovy,“ vysvětluje Profous.
Thabor je palestinská hora
V sousedním Jihočeském kraji je druhým nejlidnatějším městem Tábor, žije zde přes 34 tisíc obyvatel. Zdejší osídlení sahá daleko do minulosti, na kopci, který obtéká řeka Lužnice, byly nalezeny dokonce i mince římského císaře Hadriána.
Ve 13. století zde bylo založeno město jménem (Ústské) Hradiště. Roku 1420 se sem přesunuli husité a pojmenovali ho Tábor. Stalo se tak podle biblické hory Thabor v dnešní Palestině, o které se píše v Bibli: „Promluvila věštkyně Debora k izraelskému vůdci Barakovi: Sám Hospodin, Bůh Izraele, ti přikazuje: Táhni hned na horu Tábor a vezmi s sebou deset tisíc mužů. Barak ji poslechl a z této hory pak drtivě porazil kanaánské vojsko. Z biblického Tábora se později vyvinulo obecné slovo „tábor“ ve smyslu „ležení“, které se později rozšířilo až do dnešní češtiny.
Hle, vozka „tře bič“
U Třebíče, druhého největšího města Vysočiny, je výkladů o původu jména několik. Každopádně až do 19. století se říkalo „ten Třebíč“, teprve pak se po vzoru „ta obec“ začalo pro Třebíč užívat ženského rodu. Ale zpátky k vysvětlení názvu. Jedna verze tvrdí, že je odvozený od staročeského „třebiti”, tedy čistit půdu od pařezů po předchozím vypálení porostu. Pravděpodobnější je ovšem odvozenina z místního jména „lestřebečský“ zmíněného v opisu Kosmovy kroniky. Třebečský pak může pocházet z osobního jména Třebek, nebo ze starého slova „třeby“, což byla obětiště pohanským bohům. Poslední verze je úsměvná a tvrdí, že název pochází ze dvou slov „tře“ a „bič”, čili práská bičem. Po založení města se konšelé rozhodli ho pojmenovat podle první věci, která je venku zaujme. Vyklonili se z oken a hned zahlédli na cestě vozku, jak bičem pobízel koně. Jeden z konšelů zvolal: „Tře bič!”
Když název vznikne z osobního jménaV Kroměříži na Zlínsku, pro svůj kulturní význam přezdívané „hanácké Benátky“, dnes žije přes 28 tisíc obyvatel. Jméno Cromesir (četlo se kroměžiř), poprvé doloženo roku 1131, vzniklo ze středočeského osobního jména Kroměžir, což byl jakýsi starosta původní vsi a znamenalo to Kroměžirův dvůr či majetek. Základ jména tvořilo -žir, ze kterého vznikl výraz „žírný“, tedy úrodný, životodárný. Městu se říkalo v mužském rodě, což se během let přeměnilo na ženský, avšak v hanáckém nářečí se dodnes užívá „do teho Kroměřiža“. Druhá, ovšem méně pravděpodobná varianta je překlad z německého pojmenování Kremsier. Podle osobního jména vznikl i Prostějov, druhé nejlidnatější město Olomouckého kraje. Vůbec první zmínka z roku 1141 se týkala vsi Prostějovice, latinsky ,,Prosteiouich tota‘‘. O padesát let později byl název zkrácen na Prosteyow. Ten je odvozen od osobního jména Prostěj, které se vyskytuje v listinách ze 13. a 14. století. Také název Chrudimi v Pardubickém kraji je odvozen od člověka, v počátcích zde působil jistý Chrudim a místu se říkalo Chrudimův hrad. Jméno mohlo být odvozeno od staročeského chrouditi čili chřadnouti, být neduživý a slabý.Ale také mohlo znamenat kučeravý nebo kadeřavý člověk. Existuje také varianta, že Chrudim je původně keltské jméno, které znamenalo „krvavý zápasník“, nebo že je odvozeno od keltského Krudum, tedy kruhová pevnost. K těm se však odborníci většinou nepřiklánějí. Ze Středočeského kraje je (kromě Prahy) největší město Kladno, druhá je pak Mladá Boleslav. Název městu dal jeho zakladatel, kníže Boleslav II. zvaný Mladý. Vývoj češtiny, hraní se slovy a čas pak učinily z původního názvu Město Boleslava Mladého, Mladou Boleslav. |
Znojmo v římských spisech?
Na jižní Moravě patří „nevděčné“ druhé místo Znojmu, ze středověku známému jako Znoiem, Znoyem a Znoym. Takové jméno se jinde v Česku nevyskytuje. Nejstarší výklad, byť jsou důkazy zahalené oponou času, pochází ze zápisků antického geografa Ptolemaia. Ten žil kolem roku 150 v Alexandrii v dnešním Egyptě a mapoval římské výboje, které zasáhly i střední Evropu. Místo dnešního Znojma popsal jako keltskou osadu Medoslanium, z čehož mohlo vzniknout Znojmo. Další vysvětlení odvozuje název z germánštiny, kdy se místu říkalo „Cinahaima“ (osada při propasti), nebo ze staročeského „znoj“, tedy místo vypálené, žhavé, vystavené slunečnímu žáru. Další možnost je původ od staročeského slovesa „znojiti“, tedy hnisati, což mělo význam blátivé, mokřinaté místo.
Havířov mohl být Rudoh
Severomoravský Havířov je nejmladší město v Česku, městská práva mu byla dána až 4. prosince 1955. Spolu s Krnovem, Českou Třebovou a Turnovem je jedním ze čtyř českých měst, které je větší než jeho dané okresní město. Havířov byl založen kvůli potřebě bytů pro horníky a další zaměstnance severomoravských dolů během konjunktury po 2. světové válce. Stavěla se hornická sídliště a název nového města byl vybrán ve veřejné soutěži. Velkými konkurenty byla jména Bezručov a Faratín, menší zájem vzbudily nápady jako Čurdov, Lidobudovatelov, Budovatelnice, Budosociokolektivov či Rudoh.
Trutnov? Roztomilý luh
Po Hradci Králové je druhým nejlidnatějším městem v Královéhradeckém kraji Trutnov. Ve znaku má draka, kterého podle pověsti objevil hrdinný rytíř Traut, po němž dostalo město své jméno. Když rytíř na lovu uslyšel zběsilé krákání havrana, vydal se tím směrem a došel k rokli, kde vystrkovala svou velkou hlavu saň. Nechal dolů spustit klády s řetězy a oky, jako návnadu jehně. Drak se do pasti zamotal, lidé kolem něho postavili klec a udusili jej kouřem. Na paměť mýtické události se ve městě v květnu konají slavnosti draka, které pořádá spolek Trutnov – město draka.
Podle Profouse je však správný výklad zcela jiný: „Jméno Trutnov vzniklo z výrazu truten ouwe čili roztomilý luh (utěšená niva). Nebo také ze slova Truten, čili včelí trubec,“ píše jazykovědec.
Malá Jabloň u Nisy
Název Jablonce nad Nisou na Liberecku vznikl nejspíše opravdu ze základu slova jabloň, ve staročeštině byl přesný význam „malá jabloň“, která prý dokonce rostla u brodu přes Nisu. Jiný příběh tvrdí, že název je odvozen od německého „gabel“ čili vidlice, větvení a odkazuje na soutok Novoveské, Lučanské a Bílé Nisy.
Cheb ze slova „heb“
Druhé největší město Karlovarského kraje Cheb s téměř 32 tisíci obyvateli bylo pojmenováno podle staročeského „heb“, což znamená ohyb, ohýbati. Označuje tedy hrad, dvůr nebo ves založenou v ohybu řeky Ohře. Český název se objevil ve 14. století, do té doby se městu říkalo německý Eger. Podobně vznikl i název nedalekého hradu Loket, který Ohře obtéká ze tří stran.
Městys jménem Hněvin Most
Most na Ústecku se svými 66 tisíci obyvateli je skutečně pojmenován podle mostu, či spíše soustavy dřevěných mostů. Vedly však nikoli přes řeku, ale přes bažinatou krajinu kolem Komořanského jezera, kudy procházely kupecké stezky do Saska. Nejstarší název města byl Hněvin most, latinsky Pons Gnevin, Hněva nebyla ovšem žena, ale muž. České slovo „most“ pak vzniklo ze staročeského „metnouti či metati“, tedy ve významu hodit, přes říčku bylo „přehozeno“ několik klád, čímž vznikl most.
Strážce streamu
