Současná bytová situace v Praze rezonuje i v životě studenta. Nároky hlavního města nutí studenty hledat tu nejlevnější variantu bydlení – univerzitní koleje. Nicméně ani ty nejsou nafukovací. A pokud se student na koleje přece jen probojuje, zjistí, že vstoupil do podivné časové kapsy, v níž se kvalita bydlení, až na výjimky, od předrevolučních let příliš nezměnila.
A právě na to reaguje soutěžní projekt Firstlife – univerzální nástavba kolejí, který představuje udržitelnou vizi stavění a bydlení pro 21. století. A to jak využitím ekologických materiálů, šetrným využíváním a produkcí energie z obnovitelných zdrojů, tak i podporou komunitního života v budově a jejím okolí.
Víc hlav víc ví
Jeden z hlavních důvodů, díky nimž se tým může účastnit asi nejvýznamnější studentské soutěže v udržitelné výstavbě, Solar Decathlonu, je jeho rozkročení mezi několika technickými obory. „Nápad podat přihlášku do soutěže vznikl na Fakultě stavební ČVUT v Praze, jež nyní celý projekt s podporou Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT vede,“ popisuje vznik Kateřina Sojková, projektová manažerka týmu. „Nejedná se ale o jedinou fakultu, která má ve Firstlife své zastoupení. Součástí týmu jsou i studenti dalších fakult ČVUT, jmenovitě strojní, elektrotechnické a architektury, a dále i jednotlivci z jiných univerzit – Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a České zemědělské univerzity,“ dodává.
Myslí i na seniory
Finále soutěže se bude konat příští léto v německém Wuppertalu a český tým v ní zabojuje o co nejlepší umístění proti 17 týmům z Evropy i Asie.
Jak název decathlon naznačuje, návrh je hodnocen v deseti disciplínách, jako například architektuře, energetické náročnosti, finanční dostupnosti, nebo třeba i v komunikaci s veřejností. Evropská varianta soutěže má navíc jedno velké specifikum, týmy jsou postaveny před výzvu již zastavěného území, nebudují na zelené louce. Na výběr měly ze tří témat: rekonstrukce a nástavba, vestavba v proluce, rekonstrukce a rozšíření.
Projekt je následně rozdělen na dvě části: V té první studenti řeší celé zadání odpovídající vybranému tématu, a to včetně urbanistických souvislostí. Ve druhé části pak připraví reprezentativní výsek z celého návrhu, takzvané demonstrační jednotky, kterou pro finále v reálném měřítku postaví.
„Studentské koleje, zvlášť v českých, spartánských podmínkách, jsou místem specifickým. Mladí lidé na kolejích často poprvé zažívají možnosti dospělého života. Vědomým navržením prostoru pro setkávání tedy podporujeme často neřešenou funkci socializace a komunity,“ popisuje Eliška Pomyjová z Fakulty architektury ČVUT důvod, proč si tým Firstlife vybral nástavbu kolejní budovy, konkrétně na Větrníku. Zároveň tým pracuje i na potenciálu propojení studentů se seniory. Vzájemné soužití těchto skupin může mít, jak ukazují příklady ze zahraničí, značné oboustranné výhody.
Rychle a jednoduše
„K uložení konstrukce používáme podložky, které nám umožní přizpůsobit se nerovnému povrchu. To je velkou výhodou jak při stavbě na nerovném přírodním povrchu, který nás může čekat při soutěži, tak při případné montáži naší nástavby na reálné budovy, které nemají horní povrch dokonale rovný,“ popisuje Šimon Povolný, student Fakulty stavební ČVUT, zodpovědný za statické řešení projektu.
„Velkou výzvou je pro nás určení ideálního statického uložení univerzálního prvku, jelikož na rozdíl od běžné stavby potřebujeme tento projekt rozdělit do panelů tak, abychom je mohli bez potíží převážet a pak je rychle a jednoduše složit,“ dodává.
Univerzálním využitím nástavby se projekt snaží reagovat na velký problém současného stavebnictví. To totiž stojí před obrovskou výzvou snížení dopadů průmyslu na životní prostředí. Přibližně 35 procent odpadu a 40 procent energií Evropské unie jde na vrub právě stavebnictví „Abychom mohli zvolit variantu s příznivějším dopadem, využíváme metodu posuzování životního cyklu LCA. Pomocí této metody lze porovnávat dopady na životní prostředí potenciálně způsobené produktem nebo službou, a to v rozsahu celého životního cyklu. Například u stavebního výrobku můžeme analyzovat spotřebu surovin a energií na jeho výrobu, údržbu během používání i jeho odstranění. Na základě této analýzy tak můžeme vybrat výrobek, který má menší environmentální dopad,“ popisuje Jan Pešta, student z Ústavu chemie ochrany prostředí VŠCHT.
Vydělají si na sebe
Nejvíce práce bude s demonstrační jednotkou, tedy druhou částí projektu. Ta představuje koncentrát návrhu nástavby o velikosti přibližně 11 x 10 metrů a bude skutečně postavena. A to samotnými studenty v buštěhradském Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT. Jednotka musí obsahovat všechny nosné aspekty celé nástavby.
Zcela specifickou kapitolou jsou pak chytré systémy budovy. „Srdcem energetického konceptu je systém využívající fotovoltaické panely a tepelné čerpadlo vzduch–voda. Regulaci zajišťuje inteligentní regulátor s možností pokročilého řízení spotřeby přebytků fotovoltaických panelů. A ani s vodou neplýtváme. Odpadní vody jsou přečišťovány ve fasádní kořenové čistírně a zpětně využívány pro splachování toalety a zalévání střešní zahrady,“ vypočítává instalované systémy Erika Langerová, studentka z Fakulty strojní ČVUT. Zároveň si studenti musí z větší části na stavbu demonstrační jednotky vydělat sami. Proto od léta oslovují potenciální partnery, kteří projekt podpoří finančně či materiálem.
Po krátkém testování v Česku bude jednotka opět rozebrána na větší části a převezena do německého Wuppertalu, kde mají týmy 14 dní na to své jednotky znovu sestavit. Prototypy budou následně hodnoceny porotou a testovány v jednotlivých kategoriích. V mezidobí mezi testy bude celý kampus s 18 demonstračními jednotkami přístupný široké veřejnosti i na internetu.
Výhodou týmu okolo projektu Firstlife je, že se nejedná o první účast českého zastoupení v soutěži Solar Decathlon, prototyp Air House se před osmi lety účastnil finále v americké Kalifornii, vyhrál kategorii architektura a celkově skončil třetí. A na tento úspěch plánuje tým Firstlife navázat.
