Lidé vás zásluhou médií znají hlavně kvůli vaší zálibě v nenošení obuvi. Štve vás to někdy?
Reakce lidí moc neřeším a musím říct, že je to asi proto, že si lidé okolo mě zvykli, že většinou boty nenosím. Ani mě nenapadlo se na to koukat tak, že by mě lidé měli prvotně spojeného s bosým chozením. Spíše to vnímám tak, že mě mají spojeného s Golden Gate a že vědí, že si ve spojení s mým obličejem mohou kupovat zlato nebo do něj spořit.
Jak jste k téhle image vlastně přišel?
Asi tak nějak postupně. Spíše ze zdravotních důvodů. Četl jsem knihy a studie o tom, že bosé chození je přirozenější a zdravější, boty jsem proto postupně odkládál, až chodím téměř výlučně na boso.
Návrat k přírodě pro vás nepředstavuje jen bosá chůze, ale také váš rybník s hájenkou na Plzeňsku. Jak jde dohromady byznys a příroda?
Jsem přesvědčen, že pokud něco děláte dlouhodobě, musíte to dělat vyrovnaně a s ohledem na více oblastí života. Musíte přistupovat k procesům a životu komplexně. Jsme součástí přírody, pocházíme z ní, a proto si myslím, že bychom se měli snažit ne z přírody utéct, ignorovat ji, ale naopak s ní spolupracovat a být její součástí. Je to stejné jako při investování.
Jak to myslíte?
Také musím vnímat finanční trhy a měnové podmínky jako celek a nemůžu ignorovat něco jenom proto, že mě to nezajímá nebo k tomu nemám blízko. Byznys vnímám jako součást svého života, stejně tak jako většina z nás chodí do práce. Je to neoddělitelné. Já také normálně pracuji, akorát ve firmě, kterou jsem založil. Příroda a práce tedy jdou dohromady, protože zejména, pokud máte práci náročnou, musíte umět vypnout, dočerpat baterky, vyčistit si hlavu. A v přírodě mi to jde dobře. Pohyb, chůze, sport, vnímat krásu, velikost přírody, celého stvoření, obdivovat jej a přemýšlení nad tím vším mi pomáhá nejen odpočinout si, ale i si lépe uvědomovat, kde je mé místo v životě, ve společnosti a na světě.
Jak byste se tvářil, kdyby na jednání s vámi dorazil další bosonohý parťák? Bral byste to jako „vlichocování“?
Určitě by mi to bylo sympatické. Bylo by to něco, co máme společného, a asi by to byl dobrý základ pro to, abychom spolu něco vymysleli a vytvořili. Bylo by to snazší. Poznáte, jestli někdo chodí bos denně nebo si boty sundal jenom kvůli této konkrétní schůzce. Na něco si hrát prostě nemá cenu.
Popište čtenářům trochu vaši podnikatelskou činnost. Čím se zabýváte?
Mojí prací je vysvětlovat lidem, aby začali při správě svého majetku více přemýšlet. Jak často na setkáních říkám, aby začali používat zdravý selský rozum. Že není dobré mít všechny úspory v dluhopisech nebo akciích. Že se nelze spoléhat na stát, že se o nás postará, a mít vše v penzijních plánech nebo pojistkách s podporou od státu. Stávající zadlužení je neudržitelné a historie nám ukazuje, že při takto vysokém zadlužení se rozhodly vlády většinou řešit dluhy inflačně. Tiskem peněz a znehodnocováním našich úspor.
Kdo inflaci odnáší nejvíce?
Je toho plná historie. Také dnes vidíme, jak se problémy posledního roku a půl řešily obrovskými dluhy a tiskem peněz a jak po celém světě, nejen u nás, inflace roste. Nejvíce ji odnesou ti, kteří budou mít finanční úspory v penězích a dluhopisech. Tak jim vysvětluji, že když část svých úspor vymění za netisknutelné zlato a stříbro, tak na tom budou lépe. Právě v období rostoucí inflace významně a dlouhodobě rostou ceny drahých kovů.
Proč tomu tak je?
Nelze je totiž natisknout a ani jinak podvést. A svým růstem ceny chrání naše úspory.
První byznys jste rozjel už v osmnácti během střední školy. Co byste poradil začínajícím podnikatelům?
Poradil bych jim, aby chtěli uspět. Aby se nevzdávali. Aby se nespokojili s malými výsledky a aby chtěli svojí prací, svým podnikáním někomu prospět, pomoci a být nějak užiteční. Když totiž podnikáte ne pouze kvůli penězům, ale proto, že svému produktu či službě věříte a víte, že tím druhým pomůžete, tak vložíte do podnikání mnoho energie a hodně ze sebe, což se odrazí ve výsledcích, kterých budete dlouhodobě dosahovat. A určitě bych jim poradil, aby se nebáli udělat chybu. Ty jsou nedílnou součástí jakéhokoli úspěchu.
Co říkáte na trend investování do pokémonových karet. Je to dobrý byznys srovnatelný třeba se zmiňovanými kovy?
V pokémonových kartách se nevyznám. Tento fenomén mě nějak minul. Ale obecně půjde o sběratelskou činnost, a i když se ve sběratelství točí velké peníze a hodnota sbírky může na ceně růst, tak je to něco úplně jiného než investování do zlata nebo stříbra.
Nelze to tedy srovnávat?
I ve zlatě je obor sběratelství, kdy se někdo věnuje numizmatice, a takový člověk nesleduje tolik vývoj ceny zlata či stříbra na burze, ale sleduje, jak se numizmatický trh vyvíjí, a sbírá buď historické mince, nebo nově raženou moderní numizmatiku. Vývoj ceny takových mincí se někdy může oddělit i od ceny kovu, ze kterého jsou mince raženy. Ale znovu říkám, jde o vášeň a jedná se o sběratelství, méně jde o investici.
Šperky po babičce si raději ponechejte
|