Brouk žere stromy v parcích, obavy má i výrobce klavírů

Kůrovcová kalamita decimuje lesy napříč Českem. Lýkožrout nepostihl jen velké lesní firmy, ale i menší správce městských lesů. Ti nyní přicházejí o značnou část dosavadních příjmů, jež využívali na péči o jinou zeleň.

Pro některé tyto závody může kůrovcová kalamita představovat problém. Městské lesy Dačice, pod něž spadá asi tisíc hektarů lesních porostů, mají napadeno asi šedesát procent rozlohy. Poslední kůrovcové dřevo vytěží do léta. Počítá se proto i s propouštěním těžařů. „Na kůrovcovém dřevě tak či onak nevyděláme, musíme hledat jiné způsoby výdělků,“ říká Kamil Kupec, hospodář dačických lesů. Zaměří se mimo jiné na novou výsadbu ve školkách.

Brouci za miliardy Loni natropil lýkožrout smrkový v českých lesích škody za 40 miliard korun.  Podle expertní skupiny lesníků z agentury Czech Forest, se ztráty a náklady na likvidaci mohou v příštích letech vyšplhat až na 600 miliard korun. Ještě před pěti lety se za rok vytěžilo maximálně 2,5 milionu metrů krychlových kůrovcového dřeva, loni už to bylo pětkrát více.

Obavy mají i v Českých Budějovicích. „V letech 2018 a 2019 jsme v podstatě netěžili jiné než kůrovcové dřevo,“ říká Karel Trůbl, jednatel Lesů a rybníků České Budějovice. Podle jeho vyjádření se opožďuje pomoc státu včetně dodatečné podpory těm, které brouk poškodil. „Kůrovec zřejmě zničí nejen lesy, ale i vlastníky,“ myslí si Trůbl, ale doplňuje, že jejich společnost zachraňuje hospodaření na rybnících a polích. Také chovají dojnice. „U firem starajících se o lesy jako my nelze do budoucna vyloučit reorganizaci, například co do počtu zaměstnanců,“ říká diplomaticky na adresu možného propouštění Miloslav Sahula, zástupce vedoucího Správy městských lesů Jihlava. Právě Jihlavsko patří mezi oblasti, kde si kůrovec vybral vysokou daň. „Kalamita pochopitelně hospodaření zásadně ovlivňuje,“ říká Sahula. Připomíná ale, že i pro ně to znamená, že do budoucna nemohou lesáci ani stát vnímat smrkové hospodářství jen jako „továrnu na peníze“. „Čeká nás velká obnova, za péči o lesy budeme všichni připlácet,“ konstatuje.

Na druhou stranu jsou profese, které používají dřevo, ale kůrovec se jich netýká. Například houslaři. „Nakupuji v Německu, už vyzrálé dřevo, je to pro mě i jednodušší než ho hledat u nás,“ řekl deníku Metro houslař Ivan Švýcarský. „Byl by to problém jen v případě, že by kůrovec postihl celou Evropu,“ doplňuje brněnský houslař Jan Kupec. Pro nástroje kupuje dřevo v zahraničí, především z vysokohorských smrků. Obavy nemá ani známý houslař Jan Špidlen. „V Česku se rezonanční dřevo již netěží, v minulosti se tomu věnovali na Šumavě. Snad by mohli lesníci, kteří tam nakažené stromy znovu kácí, takové dřevo nabídnout. Je ale otázka, zda vhodné dřevo poznají,“ říká Špidlen.

Jisté obavy mají například ve slavné firmě Petrof vyrábějící klavíry. „My využíváme k výrobě rezonančních desek, které jsou srdcem piana, smrky z Vysočiny, Šumavy nebo Jeseníků. Nebudou-li k dispozici tyto lokality se zdravým smrkem, budeme muset nakupovat surovinu ze zahraničí,“ řekla deníku Metro Zuzana Ceralová Petrofová, majitelka firmy. Nedávno známá firma z Hradce Králové nakupovala rezonanční smrky v lesích Kinský Žďár. „Naše lesy jsou zatím v pořádku, kůrovec zasahuje jen jednotlivé stromy, ty hned likvidujeme,“ potvrdil Radek Koudela, vedoucí zdejšího lesního provozu. Obavy má ale z čtyřicet kilometrů vzdáleného Třebíčska. Tam se kůrovec fatálně přemnožil a postupuje směrem na Žďársko.