Jeden z mnoha pracovních inzertních portálů. Malý ukrajinský nápis Robota v Čechii na pozadí modro-žluté vlaječky. Po prokliknutí se dostanete na více než sedm set pracovních nabídek, které jsou vhodné pro ukrajinské příchozí. Jenže ani jediný inzerát s podrobným popisem není v ukrajinštině.
Pro člověka, který několik dní putoval stovky a více kilometrů, z toho částečně pod palbou ruských zbraní, je teď těžké se ve zcela cizím prostředí zorientovat. A ještě když se tu hovoří cizí řečí, byť vzdáleně podobnou. Nabídky jako „Budeš prodávat naše produkty a inspirovat zákazníky k tomu, aby maximálně využili naše služby, každé setkání se zákazníkem je jiné. Nudit se nebudeš.“ musejí znít pro lidi z válečné zóny jako mluva mimozemšťanů. Nejen proto, že jsou jen v češtině.
„Otevírají se kurzy českého jazyka pro Ukrajince, někde si to zařizují samy firmy. Ale i tak může cizinec základní znalost češtiny získat až za dva tři měsíce,“ říká Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu společnosti ManpowerGroup. Právě neznalost češtiny může podle něho v těchto chvílích vytvářet bariéru při hledání práce.
Průzkum
|
Není to ale jen jazyk, který klade překážky. Mezi příchozími určitě domácí zaměstnavatelé nenajdou řidiče dálkové přepravy, řemeslníky stavebních profesí, nástrojaře. Už kvůli tomu, že naprostou většinu příchozích tvoří ženy, výjimkou nejsou neúplné rodiny, jen babičky s vnoučaty. Určitou šanci na českém pracovním trhu ale řada Ukrajinek nebo Ukrajinců z řad uprchlíků má. „Odhadujeme, že přibližně dvaašedesát tisíc pracovních nabídek je pro ně vhodných,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb v České republice. Naprostá většina příchozích, jak se ukazuje, deklaruje, že přijme jakoukoli práci bez ohledu na kvalifikaci. „Nabízejí se pozice v gastronomii, volná jsou také místa řidičů, poptávka může být i po šičkách, s ohledem na digitalizaci mají šanci lidé z IT a také je možnost uplatnění v sociálních službách,“ připomíná Rezlerová.
Některé firmy nečekají, co zprostředkuje stát, samy se aktivně snaží jednak sehnat chybějící zaměstnance, ale zároveň i pomoci běžencům a usnadnit jim začlenění do běžného života. Šanci tak například dostaly dvě ukrajinské houslistky. Momentálně se řeší jejich cesta do Česka, dvě volná místa pro ně našel Karlovarský symfonický orchestr.
Ještě minulý a předminulý týden byla šance, že pokud firma získala mezi uprchlíky adepty na práci, měla možnost je někde ubytovat. Volná místa však rychle mizejí, především v ubytovnách. Ty se zaplňují dalšími ukrajinskými běženci, podle toho, jak je rozdělují po republice z jednotlivých integračních center.
Zaměstnavatelé budou muset řešit každodenní případný dovoz do práce i z desítek kilometrů vzdálených ubytoven, kde se pro ně najdou volná lůžka.
