Jak speciál chutná, prozradili ti nejpovolanější. Sládci Petr Košin z Budvaru a Martin Palouš z Voltu.
Nejprve čtenářům prozraďte, proč jste se rozhodli pro spolupráci.
Petr: Aleš Dvořák, létající sládek Budvaru, který má naši spolupráci s minipivovary na starosti, se s Martinem zná a Volt má mezi svými oblíbenci. Když jsme tedy hledali parťáka na letošní limitku, přijeli jsme do Voltu ochutnat jejich piva a potkat se s Martinem, a odjeli jsme už domluvení. Prostě to sedlo.
Martine, představte nám váš pivovar. Kolik vaříte různých piv?
Martin: Spoustu! Rádi zkoušíme stále něco nového. Nejvíc nás vystihuje asi slovo „hravost“, hlavně nedělat furt to samé. Jsou na to zvyklí i naši zákazníci – když máme v nabídce třeba jen 15 druhů piv, už si stěžují, že je malý výběr. I proto nás tohle pivo baví – už se znova nikdy neuvaří.
Kde jste se při výrobě speciálu inspirovali?
Petr: Vždy jsme si chtěli pšeničné pivo v Budvaru uvařit, tak když jsme dostali příležitost, neváhali jsme po ní skočit. Když jsme pak u Martina ochutnávali jeho pšeničná piva a rozhodovali, které pivo by bylo nejvhodnější, padla volba na witbier Ledka.
Takže je Kraťas založen na existující receptuře piva od minipivovaru Volt?
Martin: Ano, ale je slabší, aby to bylo na léto vhodnější, a má trochu jiné chmely. Pro pokročilejší ještě dodám, že netradičně, tak trochu po budvarsku, pivo zrálo asi šest týdnů místo klasických dvou a vařilo se na jeden rmut místo infuzí. Myslím, že díky tomu je takové vyvážené, dobře pitelné, až ležákové.
Jak takové pivo vzniká?
Martin: Od první schůzky to trvalo skoro rok!
Petr: Mysleli jsme, že Martinovu recepturu trochu vylepšíme, upravíme, uděláme si to po našem, tak jsme společně vymysleli tři receptury, které jsme uvařili na Jihočeské univerzitě, která je náš partner. Ty jsme pak testovali jak interně v obou pivovarech, tak i na čepu u Martina v hospodě. Každá várka ale měla něco do sebe, proto jsme to znovu přepsali a další zkušební verzi jsme uvařili přímo u Martina v pivovaru.
Martin: Ta už se celkem blížila finální verzi, kterou můžete dneska ochutnat, ale obsahovala sladovanou pšenici (v Kraťasu je nesladovaná pšenice, pozn. red.) a chyběly tam ovesné vločky. Takže vlastně úplně jiné pivo. To jsme pod názvem „Witbier Experiment“ poslali do prodeje a podle odezvy jsme vyladili finální recepturu.
Jak probíhalo samotné vaření?
Martin: My s Vaškem (podsládek minipivovaru Volt, pozn. red.) vstávali ve čtyři ráno, abychom to z Jablonce do Budějovic stihli na sedmou.
Petr: Pro mě to začalo už před víkendem – rozmnožili jsme si v budvarské mladině kvasnice. Tohle je celkem specifické, minipivovary to nedělají, s ohledem na jejich objemy to nepotřebují, ale pro tuhle várku bychom jich museli koupit strašně moc, tak jsme to vyřešili takto. Bylo to docela náročné, uhlídat správné teploty, aby se kvasnice „neuvařily“, ale podařilo se, mám z toho radost.
Jak byste sami Kraťas popsali?
Martin: Krásně zakalené, „bílé“ pivo, z kterého trčí pomerančové a citronové tóny a koření – koriandr.
Petr: Cítím z toho typickej belgickej „ejl“.
Witbier nebo weizenbier
|
Strážce streamu
