Čechům zatím jejich rezervy peněz stačí

Anticovid, Covid – nájemné, další a další podpůrné finanční programy od státu. To je něco, co momentálně Čechům není většinou jasné. Zmatky ve finančních nástrojích spojených se současnou epidemií mají i ti, kterých se bezprostředně dotýkají. Problémy zorientovat se ve všech finančních produktech současnosti má téměř třicet procent lidí. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti Ipsos pro Českou bankovní asociaci (ČBA). Výsledky byly zveřejněny včera.

Máme jiné starosti a také nechápeme, co nám říkají
„Ukázalo se, že jak se do on-line světa přesunula práce, nákupy a další činnosti, projevilo se to například i v tom, že lidé se více snaží získávat informace na internetu, epidemie výrazně omezila styk klientů s finančními a bankovními poradci,“ říká Michal Straka z Ipsosu. Současně však takřka čtyřicet procent dotazovaných uvedlo, že informace o finančních produktech je nezajímají. „Lidé mají přirozeně jiné starosti,“ doplňuje zjištění výzkumu Straka.

Navíc se ukazuje, že se lidé stále moc nevyznají ve složité terminologii finančních poradců a poraden, odborníci na peníze podle nich stále hovoří příliš odborně. Je relativně příjemné zjištění, že zhruba šedesáti procent Čechů se rok trvající epidemie finančně výrazně nedotkla, je dokonce hodně těch, kterým ve výdělcích neubrala.

„Při detailnějším pohledu to ale tak optimistické není,“ říká Helena Brychová, gestorka finančního vzdělávání ČBA. Jednak se obecně snížil index finanční gramotnosti v porovnání s rokem 2019, a to z 61 bodů na 55. Stále dost lidí například spoléhá na to, že hlavní finanční znalosti předá dětem stát, ne rodiče. Také o financích se v rodinách nemluví moc často a podrobně, alespoň ne o těch, které se týkají obecně půjček, hypoték a spotřebních úvěrů.

Epidemie prověřila naše finanční úspory, asi budeme korigovat
Co je ale potěšitelné, to je fakt, že si Češi pořád uvědomují nutnost silných finančních rezerv. „Výrazněji se tento trend projevil už kolem roku 2011, po doznívání minulé celosvětové krize,“ vysvětluje Brychová. Lidé zjistili, že musejí mít dostatečné rezervy na horší časy. Což předtím neplatilo. Krize tak naučila Čechy „finančně housti“, dalo by se říci.

Dá se ale předpokládat, že představu o výši těchto rezerv si Češi vbrzku poopraví. „Dá se čekat, že to bude někdy příští rok, pokud se situace vrátí k normálu,“ doplňuje gestorka Helena Brychová.

Lidé si totiž spočítají, jak se jim jejich peněžní zásoby během epidemie ztenčily, jestli byl jejich předešlý předpoklad správný, nebo jestli naspořené peníze utratili a museli navíc využít právě státní finanční podpory všeho druhu. 

Na horší časy Asi čtvrtina Čechů si pravidelně odkládá peníze stranou na bydlení. To se týká především mladších generací. Osm procent spoří také na vzdělání. Bezmála šedesát procent lidí si tvoří finanční rezervy. Nejčastěji částku od 1000 do 2500 korun měsíčně. Na stáří si obvykle ukládáme měsíčně jednu tisícovku.