Ceny nemovitostí sice přibržďují, ale jsou stále tak vysoké, že si novostavby dovolí jen ti nejbohatší, nebo investoři, kteří je využívají pro další výdělek. To má za následek, že zájemci o bydlení hledají stále miniaturnější byty a pokud chtějí stavět rodinný dům, spokojí se s pozemkem násobně menším než před patnácti nebo dvaceti lety.
Ještě v devadesátých letech byl nejžádanějším stavebním pozemkem kus půdy o výměře dva tisíce metrů čtverečních. Pokud majitelé zasíťovávali své pozemky na více parcel pro výstavbu vil na počátku tohoto století, jejich rozloha se pohybovala kolem 1200 až 1400 metrů čtverečních. V roce 2019 jsou nejvyhledávanějšími plochami pro budování rodinných domů pětisetmetrové pozemky.
„Jako příklad mohu uvést zasíťovaný pozemek v Čestlicích o tisíci metrech čtverečních,“ říká Jan Martina z pražské pobočky M&M Reality jako ilustraci cenových poměrů a jejich vlivu na poptávku. Loni byl jeden metr čtvereční v této lokalitě za 5800 korun, letos už je o 400 korun dražší. Přitom před patnácti roky se prodával metr čtvereční plus minus dva tisíce korun, eventuálně za dva a půl tisíce korun.
Když se ale rozhlédnete po nové zástavbě, zjistíte, že v mnoha městech vznikají kolonie řadových domků, kde má stavba i s miniaturní zahrádkou 250 metrů čtverečních, nebo méně. Například v Jihlavě ve čtvrti Staré Hory mají řadové domky i s minidvorkem okolo dvou set metrů čtverečních.
K zajímavé situaci došlo na Šumavě. Bývalý cyklokrosař Roman Kreuziger, tu zakoupil pozemek na území bývalé obce Zhůří a chce na něm postavit několik objektů pro penzion a farmu. Radnice s plánem nesouhlasí. Jedním z argumentů je, že chtějí zachovat dispozice zdejší krajiny, které tu jsou obvyklé, tedy chalupy vzdálené více od sebe, s prostorem kolem sebe. Ne dům vedle domu.
S výstavbou rodinných domů ve větších městech to je momentálně složité. Ceny pozemků jsou často astronomické, nemusí se jednat jen o hlavní město. „V Brně najdete takové zasíťované pozemky, kde by se dal postavit rodinný dům, v cenových relacích od osmi do čtrnácti tisíc korun,“ vysvětluje realitní makléřka Jarmila Odehnalová. Přitom pro kupce se jedná jen o část investice, další miliony zaplatí za stavbu. „Tato cenová hladina je na samé hraně koupěschopnosti klientů,“ myslí si Odehnalová. I to vede k tomu, že lidé znovu hledají menší, ale taky levnější pozemky pro stavbu mimo města. Problémem není dojezdová vzdálenost třicet kilometrů, zvláště když je v blízkosti dálnice.
Menší a dražší
|
