Češi jsou peciválové, chtějí pracovat blízko

Karolína Klokočníková, obchodní ředitelka pardubické firmy Fine Gusto, dojíždí denně z Hradce Králové. Dřív pracovala v Praze, ale kvůli práci pendlovala po regionech.

„Dřív mi to nevadilo. Když se narodila dcera, je pro mě výhodné, že to z Hradce Králové nemám do Pardubic daleko,“ vysvětluje Klokočníková. Vlakem nebo autem to mezi oběma městy netrvá víc než pětadvacet minut. Je to například podobné, jako jsou dojezdové časy za prací v Praze.

Karolína Klokočníková tak spadá mezi osmdesát procent zaměstnanců, kteří dojíždějí denně za prací maximálně půl hodiny. Trávit víc času v dopravních prostředcích je totiž nebaví. Vyplývá to z výzkumu personální agentury Grafton Recruitment. Nechuť denně putovat za obživou roste úměrně s ním, jak klesá nezaměstnanost a jak se zvyšuje počet volných pracovních míst. Dvě třetiny by podle uvedeného zjištění k přestěhování do jiného města nebo kraje nepřiměla ani vyšší mzda a zajímavější práce. „Čas strávený cestou do práce se stává důležitým faktorem při zvažování nabídek,“ potvrzuje Jitka Součková, marketingová manažerka agentury.

Dlouhé cestování by podle ní vyvážilo jen opravdu výrazné navýšení mzdy. „Například nová práce, kam by člověk místo třiceti minut dojížděl hodinu, je atraktivní jen v případě, že vám nový zaměstnavatel nabídne alespoň o dvacet procent víc,“ vysvětluje Jitka Součková. Důležitým faktorem, který rozhoduje o dojíždění, jsou vynaložené peníze. „Zdravé náklady na dopravu by neměly překročit patnáct procent rodinného rozpočtu,“ argumentuje Pavel Šefl, finanční analytik poradenské společnosti K2 Finance. Při čistém příjmu čtyřicet tisíc korun by proto neměla rodina vydat za jízdenky nebo palivo do auta víc než šest tisíc korun.

Mobilitu pracovních sil značně ovlivňují ceny bytů a zdražující hypotéky. Hlavní analytik České bankovní asociace Miroslav Zámečník varuje, že situace by se zkomplikovala, pokud by se rostoucí ceny bytů i hypoték promítly stejným způsobem i do růstu nájmů. „Byl by to takříkajíc průstřel druhé nohy,“ říká odborník na finance Zámečník. To by totiž nechuť jezdit či stěhovat se za prací ještě prohloubilo.

Jízdné zaplatí stát 1 Jen tolik procent Čechů cestuje denně za prací déle než dvě hodiny. 30 Maximálně tolik kilometrů se lidem vyplatí denně dojíždět z venkova a menších sídel do větších měst, pokud je jejich mzda mezi dvaceti a třiceti tisíci korunami hrubého. 3500 Až tolik korun může měsíčně dostat člověk jako příspěvek na dojíždění do práce. Jednou z podmínek pro přiznání této dávky je, že žadatel byl v evidenci úřadu práce minimálně pět měsíců.