Nejnovější průzkum agentury STEM/MARK pro českou pobočku UNICEF (Dětský fond OSN) zjistil, že prožívání štěstí mezi dětmi ve věku 9 až 17 let mírně pokleslo.
Průzkum
|
Průzkum zjišťoval názory uvedené věkové skupiny v jedenácti tematických oblastech – například v rodině, ve škole, dětských právech, volném času nebo ve společnosti. Jednalo se už o třetí zkoumání, předchozí se konala v letech 2001 a 2008, a k jeho důležitým zjištěním patří fakt, že české děti nyní dospívají rychleji.
Může za to především podstatně lepší přístup k informacím o dění, hlavně na internetu. Děti tak mají možnost přijímat to, co jim bylo ještě před deseti patnácti lety málo přístupné nebo nedosažitelné. To paradoxně vede k tomu, že jsou „dospělejší“ a méně šťastné, než ukazovaly minulé průzkumy.
Co se změnilo proti předcházejícím dotazováním v letech 2001 a 2008, je, že děti mezi nejdůležitější faktory štěstí kladou požadavek na to, aby nejen jejich vrstevníci dali více na jejich hlas, na jejich názory.
Především těm starším záleží hlavně na tom, jak jejich názory přijímají nebo nepřijímají dospělí. Jak rodiče doma, tak třeba pedagogové ve škole. Z průzkumu vyšlo najevo, že na jejich názory by měly dát například soudy, když rozhodují v rozvodovém řízení, komu bude dítě svěřeno do péče.
„Teenager vám vážně řekne, že jeho nezadatelným právem je právo na nejmodernější mobil a jedině pak bude šťastný,“ komentovala výsledky Kateřina Tučková ze STEK/MARK. Průzkum však odhalil zcela jiné a vážnější stránky dětského myšlení a prožitků.
Pro mladší i starší děti z dotazované skupiny je totiž nejdůležitější, jak z dotazování vyplynulo, aby s nimi rodiče trávili co nejvíc času a co nejvíc se s nimi bavili. Což velice dobře vyjádřila sedmnáctiletá Anna: „Schválit maximální pracovní dobu pro rodiče, co mají děti – aby někteří nebyli pořád v práci.“
Největší dětskou autoritou zůstává i nadále matka. Té děti věří bezmála stoprocentně. Jen s mírným odstupem za maminkami následují tatínkové. Děti však vzhlížejí také k jiným autoritám mimo rodinu. Jejich spokojenost s nimi (nebo nespokojenost) pocit štěstí ovlivňuje. významně. Zaujal výrazný propad autority nejvyššího představitele státu.
Chtějí žít v USA24 Tolik procent dětí z věkové kategorie 14 až 17 let, které se zúčastnily průzkumu, chce žít jinde než v České republice. Za zemi zaslíbenou považují většinou Spojené státy. Jen 56 procent počítá s tím, že bude žít tady, zbytek ještě neví. U dětí do 13 let je statistika příznivější – v České republice plánuje svou budoucnost téměř 70 procent z nich. |
Zatímco před devíti lety věřilo prezidentovi (tehdy jím byl Václav Klaus) 43 procent, letos se dětská důvěra hlavě státu propadla na nízkých 18 procent. Podle ředitelky pobočky UNICEF ČR Pavly Gomby je zarážející, že stále více dětí vidí svoji budoucnost mimo Českou republiku.
Jak upozorňuje psycholožka Pavla Koucká, která se věnuje také dospělým a zrání osobnosti, nejpřirozenějším projevem dětského štěstí je kromě rozzářených očí absence negativních emocí. „Když jsou děti v pohodě, radují se, hrají si. Nebojí se, nehněvají, nesmutní,“ říká psycholožka.
Důvěra vládě13 Takovou důvěru dostala od dětí česká vláda. V roce 2008 věřilo v její schopnosti o čtyři procenta víc dětí. Průzkum probíhal letos před volbami. |
Varuje současně před jedním z rodičovských mýtů o štěstí. „Když rodičům záleží především a pouze na štěstí dětí, dělají někdy chybu, že se snaží, aby dítě nikdy nebylo nešťastné, nehněvalo se a nikdy neplakalo,“ říká psycholožka Pavla Koucká.
„Děti však potřebují emoce svobodně prožívat, ostatně stejně i my dospělí. Když se je snažíme ze života vytěsnit, dítě se je naučí kvůli nám potlačovat, ale co vyhodíte dveřmi, vrátí se vám oknem,“ uzavírá Koucká.
