Na kole do České Kanady
Jindřichohradecko je místem, kam nejezdím tak často, ale když už se mi to podaří, jsem nadšený. Navíc tuhle oblast měl rád můj děda, takže jí přikládám větší význam. Stačilo totiž málo a mohl jsem tam jezdit na prázdniny. Oblast je rájem pro cyklisty. Je jedno, jakým směrem se vydáte, všude se pojede pohodlně. Je tam hustá síť cyklotras, díky nimž se dostanete až do Rakous, páteřní cyklotrasa propojuje Prahu s Vídní. Vydat se můžete napříč přírodním parkem Česká Kanada. Najdete tady technický unikát – úzkorozchodnou trať z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice, díky ní se můžete kousek svézt po železnici. Více informací se můžete dozvědět na www.prahaviden.cz.
Jindřichův Hradec je město v Jihočeském kraji, 43 km severovýchodně od Českých Budějovic na řece Nežárka.
Montanregion
Krásná, masovým turismem neobjevená oblast je to, co v Česku mizí. Loni v červenci byly hornické památky v saském a českém Krušnohoří zapsány na seznam UNESCO. Vedou tudy nejrůznější naučné stezky, některé části lze projet na kole. Kromě hornických objektů se můžete vypravit na Vlčí jámy, které vznikly po propadu bývalé štoly. Až do července se tam drží sníh. Taky můžete navštívit Rýžovnu. Tohle místo dostalo název podle „rýžování“ krupek cínové rudy ze štěrkových naplavenin. V místních dolech se také těžilo stříbro, kobalt, po druhé světové válce i uran. Vaše opatrné kroky mohou zamířit i k božidarským rašeliništím. Vystoupat lze na kopec Měděnec, kde jsou těsně pod vrcholem odvaly a vstupy do starých štol, tam je možné nalézt i vzorky rudy. Pokochat výhledem se můžete z rozhledny Boží vyhlídka. Více na webu Montanregion.cz.
V Krušných horách je krásně.
Pivní stezka
Stejně jako hory Krušné, i Lužické si zachovávají svou atmosféru díky tomu, že jsou dosud stranou turismu. Střeží si své kouzlo a utajená místa. Lákají dobrodruhy, kteří chtějí objevovat neznámé, ale také fanoušky cykloturistiky. Jako v jiných regionech, i tady se místní snaží nabídnout atraktivní program. My vás upozorníme na Pivní stezku, která propojuje místní malé pivovary. Ochutnat můžete Kocoura z Varnsdorfu nebo pivo ze Cvikova, ale i poklady, jako je Stodolecký lišák z Usedlosti na Stodolci nebo speciál z minipivovaru Helene v malebných Kytlicích.
Za sopkami
Tahle část Česka je stále opomíjená, přitom velmi zajímavá. Třeba místo, které se nachází u vodní nádrže Slezská harta. Krajinu v okolí Bruntálu vytvořilo soptění vulkánů, jež chrlily lávu a čpěly sírou ještě před necelými dvěma miliony lety. Jsou to jedny z nejmladších sopek na našem území. Pozůstatky sopečné činnosti tu lze vidět ještě v současnosti. Nejznámější sopkou je Uhlířský vrch, který byl významným poutním místem. Zcela unikátní je přírodní výtvor v podobě čedičových sloupů zvaný Lávový proud u Meziny. Díky vrchům sopek se můžete rozhlédnout po krajině. No a samozřejmě by byla škoda nepodívat se do Jeseníků, které zůstávají jedinečným, tajemným a malebným místem.
Sirotčí hrádek
Sirotčí hrádek je zřícenina středověkého hraničního hradu z poloviny 13. století. Za třicetileté války jej dobyli Švédové, zůstaly pouze ruiny. Hrádek se nachází na severním vrcholu Stolové hory v Chráněné krajinné oblasti Pálava. Z hradu se dochovalo pouze torzo strážní věže a paláce. Nabízí se pěkný výhled na nedalekou zříceninu Dívčí hrady a vodní dílo Nové Mlýny. Sirotčí hrádek se nalézá čtyři kilometry severně od Mikulova nebo asi pět kilometrů od Děviček přes Pálavský hřeben, což je naprosto jedinečná procházka. Ruiny jsou celoročně volně přístupné.
Stezka železné oposny
Do jarních a letních dnů vneste trochu temna! Železná opona se táhla od Barentsova až k Černému moři a část z ní si připomínáme podél českých hranic – od Aše po Mikulov. V místech, kudy vedla, je vybudována naučná stezka a najdete tu místa, jež vypráví příběhy lidí, kteří se pokusili železnou oponu překročit. Zamíříte-li na jižní Moravu, můžete projít Národním parkem Podyjí přes významná historická a vinařská centra. V obci Čížov si lze prohlédnout 350 metrů zachovalé železné opony včetně strážní věže.
Železná opona rozdělovala západní a východní Evropu téměř 50 let.
Zlatorudné mlýny
A v krasojízdě Jeseníky můžeme pokračovat. Jedním z dalších cílů se mohou stát Zlatorudné mlýny v Olešnici u Zlatých Hor. Jedná se o postupně se rozšiřující středověký hornický skanzen v Údolí ztracených štol. Prohlédnout si můžete repliky dobových zlatorudných mlýnů ze 14. století, časů největší zlatokopecké slávy ve zdejším kraji. Zařízení a exponáty jsou plně funkční a jejich provoz vám obsluha předvede. Expozice je ideálním cílem pro rodinné výlety.
Zaniklé vesnice
U hradu Landštejn se nachází zajímavá stezka, která vás zavede k zaniklým vesnicím tohoto kraje. Vydejte se po červené značce do Starého Města pod Landštejnem a směrem na Veclov, kolem zámku Dobrohoř – dojdete po silničce až k bizonímu výběhu. Podél něj pak až na hranice s Rakouskem, kde stávala ves Košťálkov. Od ní okruhem projdete ještě další čtyři zničené vsi – Košlák, Pernárec, Kuní a Dětříš. A když už budete v těchto končinách, můžete navštívit památník připomínající vykopnutí Járy Cimrmana z vlaku. Je na zastávce Kaproun.
Landštejn je mohutná zřícenina hradu v oblasti zvané Česká Kanada.
Krasem Rychlebských hor
A když už jsme u Jeseníků – vydejte se Latzelovou stezkou krasem Rychlebských hor. Z přírodních zajímavostí je to především krasové prostředí vápencových výskytů v okolí obcí Vápenná, Lipová-lázně a Horní Lipová. Na informačních tabulích je moderními metodami vysvětleno, co je to kras, jak a kde vzniká, jak se dříve těžil vápenec nebo jak jeho výskyt ovlivnil zdejší život.
