metro.cz

Počasí v Praze

6 °C / 12 °C

Úterý 16. dubna 2024. Svátek má Irena

Čeština pro mě byla výzva, říká Mirka Miškechová

  6:05
Slovenská písničkářka Mirka Miškechová korzuje po pódiích již několik let. Osudovým se jí stalo vítězství v soutěži a následné předskakování na turné Ondřeje Ládka, který si říká Xindl X. Jejich společná píseň Cudzinka v tvojej zemi je hitem. Na podzim jí vyšlo druhé album My Name Is Mirka Not Miška. Sympatická Slovenka se tak staví na vlastní nohy. Novináře má ráda, vystudovala žurnalistiku. „Když dělám rozhovory, cítím se tak trochu mezi svými,“ směje se.
Slovenská písničkářka Mirka Miškechová | foto: Petr Kurečka

Jak byste se popsala?
Jsem děvče, co skládá písničky a hraje je po Česku a Slovensku. Navíc jsem taky kamarádka, přátelství je pro mě důležité a mám se svými kamarády takovou bublinu, ve které si užíváme společný čas.

Kam byste svou hudbu zařadila?
Folk, šanson, pop, je to mix. Důležité jsou pro mě texty, je pro mě těžké napsat jednoduchý text, který by nebyl hloupý. Často v pop-music slyším skladby, které jsou plné klišé a frází. I to umím napsat, ale nechtěla bych to zpívat. Ráda bych napsala popovou písničku, která má jednoduchý, ale chytrý text. To je podle mě těžké.

Českému publiku budete nejvíc známá ze spolupráce s Xindlem X, jak k tomu došlo?
Na Slovensku jsem vyhrála v soutěži pro začínající hudebníky a jednou z výher bylo, že budu předskakovat nějaké kapele, kterou byl právě Xindl X. On sice na Slovensku ještě nebyl až tak známý, ale odehráli jsme spolu pěkné klubové turné. Tam nás napadl námět písničky Cudzinka v tvojej zemi a poté jsme ji spolu napsali.

Na rozdíl od Slovenska byl v Česku už hvězda vystupující na velkých pódiích, překvapilo vás to?
Nepřekvapilo ve smyslu, že bych to nevěděla, já jeho hudbu poslouchala a věděla jsem, že tu má výrazné jméno. Ale vystoupit před lidi byl samozřejmě rozdíl. Jsem člověk, co rád vyhledává adrenalin, a sama sebe ráda překonávám, takže strach jsem měla jen při prvních koncertech. Ale věděla jsem, že chci zpívat a že strach musím překonat, takže jsem se snažila neutéct.

Cudzinka

  • Narodila se 2. dubna 1992 v Povážské Bystrici na Slovensku. V roce 2014 vydala své debutové album Schizofrenik – Optimista, v roce 2018 druhé album My Name Is Mirka Not Miška. 
  • Známá je také ze spolupráce se zpěvákem Xindlem X, společně napsali písně Cudzinka v tvojej zemi a Naruby. Společně také napsali duet kapely Slza a zpěvačky Celeste Buckingham s názvem Na srdci.

Živíte se hudbou, ale já se dočetla, že jste vystudovala žurnalistiku, takže jsme vlastně kolegyně?
Jsem rok ze školy, sem tam jsem přispívala do slovenské mutace časopisu Interview. Ale já prostě miluji hudbu, a tak to ve mně zvítězilo. Umím si představit pracovat v médiích, ale nic nenahradí to, stát na pódiu před publikem.

Možná zvolit jiný směr novinařiny?
Baví mě psaní, proto jsem to šla studovat. Přemýšlím o tom, jak bych se tomu věnovat mohla. Navíc mě láká i napsat nějakou beletrii. Je to pro mě forma, se kterou si člověk může víc vyhrát, navíc není tak spotřební jako žurnalistika. Byla by to pro mě výzva.

Máte někdy tendenci hodnotit novináře sedící proti vám a jejich práci?Ano, hlavně když jsem ještě studovala. To jsme si při přednáškách často pouštěli ukázky a hodnotili, co je tam dobře a co špatně. Když jsem pak začínala s hudbou a zřejmě jsem pro média ještě nebyla moc zajímavá, stávalo se mi, že novináři kladli přesně ty otázky, které jsme si říkali, že být nemají. Hodně všeobecné nebo typu: Kdo jste… Často přišli úplně nepřipravení nebo po první otázce, podle toho, co jsem řekla, vařili z vody. To už se mi teď nestává, teď už jsou pro mě rozhovory zajímavé. A cítím se u toho dobře, protože jsem vlastně pořád jako mezi svými.

Našla jsem vaši píseň Denník beznádejnej novinárky, která tu profesi popisuje dost negativně.
To bylo ještě během studia. Mám pocit, že vysokoškolské studium je dost namířené proti médiím. Hodnotili jsme různé výstupy, a to dost kriticky, takže jsem tak byla naladěná. Ale trocha pravdy tam byla, vidíme to v obou zemích. Lobby a cenzura, která v některých tématech bohužel existuje, by mě tížily, a tak bych se asi takové žurnalistice věnovat nemohla.

Když jsem si o vás hledala informace, nenašla jsem žádný web, vážně ho nemáte?
Už to mám v plánu velmi dlouho, ale v době, kdy existuje Facebook či Instagram, už není nevyhnutelné mít web, ale pracuji na tom. Chci ho mít, pro mnohé lidi je to pořád prvotní zdroj, kde hledají informace.

Na podzim jste vydala své druhé album. Už jeho název My Name Is Mirka Not Miška je zajímavý. Opravdu si vaše jméno lidé tolik pletou?
Velmi, stávalo se to i moderátorům, že mě uvedli jako Mišku. Ale mně to nevadí, lidé se nemusí bát, že se spletou a já jim něco udělám. Spíš mi to přišlo vtipné, začala jsem to používat i jako hashtag na Instagramu. Když jsem vymýšlela název desky, právě Xindl X mi poradil, ať zvolím tento. Přišlo mi super, když člověk řekne „My name is“, tak se představuje a uvádí, což k novému albu sedí.

Bylo chystání druhého cédéčka jiné?
Úplně. U prvního alba jsem měla smlouvu, a tudíž jsem úplně nerozhodovala o finální podobě písniček a vše nebylo takové, jak bych chtěla. Toto jsem si dělala sama s producentem Arminem Effenbergerem, měla jsem sice víc práce, ale vše kolem hudby mě baví.

V rozhovorech jste říkala, že jste se v textech moc otevřela. Proč tedy takové jsou?
Neumím hrát divadlo. Taková, jaká jsem na pódiu či v rozhovorech, taková jsem i s kamarády. Samu sebe nedokážu cenzurovat a nechám se strhnout emocí. A někdy si zpětně říkám: „Toto jsi nemusela.“ Když člověk sdílí svoje pocity a emoce v textech, otevírá se tím, a možná tak ukazuji hodně, ale zároveň si uvědomuji, že ne. Lidé v těch písničkách možná slyší mou emoci, ale hledají v nich hlavně sebe a své příběhy a každému evokují něco jiného. Je tam toho hodně, ale zároveň v metaforách. Je to tedy jen můj vlastní pocit a strach, když si uvědomím, že moje texty či rozhovory budou vždy zpětně dohledatelné. Ale je to součást práce, kterou dělám a mám ráda.

Na pódiu působíte vesele, a přitom texty jsou dost smutné.
Už mi to řeklo víc lidí, že tak působím. Jenže já mám v sobě i dost hloubavou stránku a nerada zůstávám v plytkých informacích a chci jít do jádra věcí. Možná proto jsem při skládání zádumčivější. Ale i když jsou písničky melancholické, je v nich vždy nějaké východisko. Někdy se je snažím převrátit v žert. Když měl člověk nějaký problém a dokáže si z něj udělat legraci, znamená to, že už ho má zpracovaný.

Jedna píseň na albu není od vás, a navíc je v češtině, proč?
Píseň Brouček napsal producent Armin Effenberger a Pepa Bolan z Mandrage. Armin mi ji dal, ať ji vyzkouším zazpívat. Původně jsem ani nechtěla mít na albu jiné než autorské skladby, ale velmi jsem si ji oblíbila a bavilo mě ji zpívat. Čeština pro mě byla výzva. Snažila jsem se to naučit dobře, ale samozřejmě je slyšet, že mám přízvuk. Ale ve světě je to celkem běžné, že zpěváci zpívají v jiném jazyku i třeba s přízvukem. Je to o přístupu lidí, jestli jim to přijde milé, nebo se budou divit, proč to dělám.

Kde vás můžeme v budoucnu vidět?
Na jaře určitě budou nějaké koncerty a pak mě čeká léto plné slavností a festivalů. Na to se velmi těším. Když děláte hudbu, není to ani tak profese jako spíš životní styl. Musíte to mít opravdu rádi, protože ne každý by zvládl kočovný styl života, který to vyžaduje. 

Autor: Iveta Benáková Metro.cz

Hlavní zprávy

„Teď můžeme určovat trendy a překvapit. To, co jsme už vydali, je odvážnější“

vydáno 16. dubna 2024  7:00

Kapela Mirai, nesoucí jméno svého frontmana Miraie Navrátila, obráží česká pódia už deset let. „Tak to pěkně vyšlo k výročí, že vydáváme čtvrtou desku,“...  celý článek

Češi si potrpí na kvalitu. Radši si připlatí za konopí než nějaké jiné bylinky

vydáno 15. dubna 2024  18:00

Svět kanabinoidů se rozpíná, aktivisté chtějí potlačit černý trh. Až tři rostlinky marihuany na dospělou osobu v jedné domácnosti a legální držení...  celý článek

Ve škole ohně a kouře aneb Jak vymazlit steaky tak, že to hosty na párty pošle do kolen?

vydáno 15. dubna 2024  13:00

Motor zaburácí. Zvonek u vrátek. Štěká pes. Před domem zaparkoval obrovský americký pick-up. Dveře. Pohorka na silnici. V kšiltovce, košili a džínech...  celý článek

Češi zachraňují památky i méně známé ruiny. A jsou v tom poměrně úspěšní

vydáno 15. dubna 2024  6:00

Zdevastovaných zámků, hradů, fabriček i drobných staveb typu kapličky je v Česku obrovské množství. Fenomén urbexu, který v Česku začal někdy na přelomu...  celý článek