Chmelaři jsou v úzkých, Češi ale pivo zachrání

Na jaře se chmelnice bez tisíců lidí a jejich ruční práce neobejdou. Právě teď nastává kritický okamžik. Jednotlivé rostliny, které nyní začínají růst (takzvané babky), potřebují ořezat a v dalších týdnech, hlavně v dubnu a květnu, navést kolem drátků, aby po nich mohly růst.

„Drátkování a zavádění, to je práce, na kterou dosud nikdo žádný stroj nevymyslel,“ říká Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele. Od roku 1989, kdy skončily povinné jarní i letní brigády středních a vysokých škol, si pěstitelé vypomáhají především zahraničními brigádníky. „To, co mají momentálně jednotliví pěstitelé nasmlouvané, to znamená zahraniční pracovní sílu, odpadlo,“ připomíná Hejda.

Mechanizace se chmelařství stále obloukem vyhýbá Zcela zautomatizovat pěstování rostliny důležité pro pivovarnictví se dosud nepodařilo. Nejvíc rukou bylo v minulosti potřeba na samotné očesání chmelových lián. To dnes zajišťují poloautomatické strhávače na traktorech s valníky.  Moderní česačky chmele obsluhují výrazně menší skupiny pracovníků. V 80. letech se na žateckých chmelnicích pohyboval experimentální samohybný kombajn chmele značky Wolf, který zkonstruovali v tehdejším západním Německu. Ale jak tento kombajn, tak i jeho česká varianta se ukázaly jako slepá ulička. Nejnáročnější na ruční práce je jarní drátkování a zavádění. Na sklizeň chmele jezdívalo ještě v 60. a 70. letech kolem padesáti tisíc především vysokoškoláků.

Nesmírně ale oceňuje iniciativu, jež se zrodila ze společné aktivity ministerstva zemědělství a tří oborově zaměřených univerzit – České zemědělské univerzity Praha, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Mendelovy univerzity v Brně. „Na naší facebookové stránce jsme založili skupinu Buď superhrdina, kam se mohou pěstitelé hlásit se svými nabídkami na brigády,“ řekl deníku Metro mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý. Právě tady lze najít výzvu zmíněných vysokých škol, aby studenti v této době pomohli zemědělcům.

Ve skupině se proto už objevují nabídky na chmelové brigády od konkrétních pěstitelů. Ti v hlavní chmelové oblasti na Žatecku, Lounsku a Rakovnicku potřebují v následujících týdnech tisíce brigádníků. „Vychází to asi na dva a půl tisíce lidí během jednoho týdne, pokud budou práce trvat dva až čtyři týdny, může se jednat až o deset tisíc pracovníků, protože se předpokládají týdenní turnusy,“ vysvětluje Hejda. Zatím však nikdo nedokáže odhadnout vývoj epidemie a rozsah přísných hygienických opatření. Pěstitelé si budou muset poradit hlavně s ubytováním i organizací práce přímo na chmelnicích, aby nedocházelo ke shlukování skupin.

Velmoc Zhruba pět tisíc hektarů chmelnic eviduje ministerstvo zemědělství v hlavních chmelařských oblastech v Čechách a na Moravě. Na konci 80. let 20. století se v Československu pěstoval chmel na zhruba deseti tisících hektarech.  Největší rozlohu měly chmelnice na přelomu 20. a 30. let – tehdy to bylo 17 264 hektarů. Nejvíce hektarů připadalo na ojedinělý poloraný červeňák.

Ukazuje se však, že nedostatek hlavně ukrajinských, slovenských a rumunských brigádníků, kteří na chmelnice na jaře v posledních letech jezdívali, teď nahradí vedle studentů i domácí. „Mívali jsme vždy kolem osmdesáti brigádníků z Rumunska a Slovenska, ale i studenty ze středních škol. O pomoc vysokoškoláky jsme ale zatím nežádali, protože se teď hlásí lidé z vesnic tady u nás, kteří jsou teď doma kvůli zastavení práce ve firmách. Brigádníky nabízí i pracovní agentury, které mají dost lidí z továren, kde je omezená výroba,“ řekl deníku Metro Ondřej Šťastný z Emil Bureš Hop servisu v Holedeči na Žatecku.

Zájem pracovních agentur i domácích uchazečů potvrzuje také Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství Žatec. „Práce budou nabíhat během týdne až dvou a pokračovat budou do května,“ řekl deníku Metro Zdeněk Rosa. Nabídka tuzemské pracovní síly je podle něho zatím dostatečná. „Největším oříškem bude však najít model fungování při přísných hygienických opatřeních,“ připomíná Rosa. 

Tadeáš: Umím na traktoru, hledám další „Je mi osmnáct let, jsem student Střední odborné školy zemědělské Svatého Jana Boska v Kroměříži, mám zkušenosti s orbou a setím, mám zkušenosti s různými zemědělskými stroji. A chci hlavně pomoci!“ Tak vyzývá Tadeáš Konior ve facebookové skupině Pomoc zemědělským podnikům v nouzi a zasaženým oblastem koronavirem i další zájemce. „Chtěl jsem upozornit, že je tady velká skupina středoškoláků v odborných školách, kteří mají, třeba na rozdíl od vysokoškoláků, praktickou zkušenost z práce v zemědělství,“ řekl deníku Metro Tadeáš ze Zlínského kraje. „Nejen já, ale i moji spolužáci a kamarádi máme tuhle práci rádi a máme pro ni cit,“ říká student. Výzvu dal i proto, že mu vadilo, že resort zemědělství právě středoškoláky s praktickými dovednostmi opomněl.  Zatím chápe, že jsou omezení v pohybu, ale už se mu podařilo vytvořit síť dalších studentů zemědělských středních škol v republice, teď hledají, kde by bylo možné v jejich okolí pomoci. Nejen na chmelnicích.  „Je nás ve skupině zatím kolem třiceti lidí, asi deset se rovnou hlásí o možnost pracovat. Jeden klučina už dokonce pracuje,“ popisuje aktivity skupiny Tadeáš Konior. Říká, že on sám už momentálně u jednoho soukromníka pracuje.