Chytrá může být i ves, nejen město

Z takzvaných chytrých měst se stalo zaklínadlo posledních let. Každou chvíli nějaká radnice hlásí minimálně novou aplikaci, která pomáhá jejím obyvatelům. Jenže digitální éra si pochopitelně nachází cestu i na venkov.

„Nerad mluvím o rozlišení na chytré město a chytrý venkov. V ideálním případě by takové rozlišování vůbec nemělo existovat,“ říká pro deník Metro Marek Hartych, místopředseda Národní sítě Místních akčních skupin. Ta se snaží budovat nejen projekty pro moderní techniku a technologie, ale i celkové fungování venkova a malých i větších obcí. „Jednou z vizí chytrého venkova je právě provázání, kooperace a vzájemné obohacování měst a okolních vesnic,“ říká Hartych.

Na vesnicích nejde, jako ve městech, o přehled právě volných parkovacích stání. Jde o využívání technologií, které směřují k lepšímu hospodaření s energiemi, vodou a k efektivnější péči o přírodu. „Nikoho už nepřekvapí, že hlavně zemědělci ke své práci využívají drony, virtuální ohrady nebo autonomní zemědělské stroje,“ doplňuje Hartych praktické využívání technologií na venkově.

To, v čem venkov zatím pokulhává, je kvalitní signál vysokorychlostního internetu, který je pro řadu současných činností nezbytný. Jedná se o jednu z nutných podmínek v tomto prostoru. Ať už se jedná o nové typy rozptýlené výroby, telemedicínu či internet věcí. „V současnosti lze pracovat z domova, ale bez kvalitního připojení to není možné. Pokud neusnadníme podmínky pro práci, ale i podnikání na venkově, bude docházet k odlivu lidí do města,“ argumentuje Jakub Jánský z internetové společnosti AIM. Možnost takzvaného home-office přispívá k menší dopravní zátěži, lidé nemusejí tak často dojíždět do města.

„Méně obydlené oblasti České republiky, které nejsou z pohledu investorů dostatečně atraktivní, by mohly zůstat v důsledku nedostatečného přístupu k internetu dlouhodobě vyloučeny z hospodářského rozvoje,“ upozorňuje na technické omezení Marian Piecha, náměstek ministryně průmyslu a obchodu.