Je řada věcí, kterým bychom už nyní měli věnovat pozornost. Například bytová družstva nebo společenství vlastníků. Tam už nebudou moci vyvěšovat na nástěnkách údaje, jež měli dříve k nahlédnutí všichni, třeba i cizí lidé. Z nástěnek například zmizí tabulky, kolik která domácnost protopila a kolik vody spotřebovala. Jestli se někdo myje víc a někdo méně, to už bude tajné.
GDPR, v překladu „Obecné nařízení o ochraně osobních údajů“, které zavedla Evropská unie, by mělo v Česku vstoupit v platnost přibližně za měsíc. GDPR teď trápí hlavně firmy. Začínají třeba shánět nový nábytek. Podle nařízení se totiž nesmějí například smlouvy se zákazníky, kde jsou uvedena jejich osobní data, skladovat ve skříňkách se skleněnými dvířky. Ani v těch, které jsou opatřeny zámkem. A tak se kupují nové, s neprůhlednými dvířky. Jak zjistil průzkum agentury STEM/MARK, o problematiku se ve skutečnosti teď zajímá jen třetina české populace.
„Česká veřejnost mívá tradičně pocit, že ji stát nedostatečně informuje,“ komentuje situaci Pavel Šimoník ze STEM/MARK. Podle Hany Huntové, ředitelky Sdružení agentur pro výzkum veřejného mínění, selhal stát. „O GDPR se mluví směrem ke správcům osobních údajů, nikoli k občanům,“ myslí si Huntová.
Z průzkumu vyplývá, že více pozornosti věnují GDPR mladí lidé, vysokoškoláci, a především lidé žijící ve velkých městech. Lidé nad šedesát let na pochopení celé problematiky spíše rezignovali.
Z reakcí veřejnosti plynou obavy z uměle vyvolávaného nebezpečí, jež využijí různé „školicí“ agentury. Třeba směrem k lékařům, kteří denně pracují s citlivými záznamy o pacientech a musí je uchovávat.
„Kolegy už měsíce straší rádoby specialisté, kteří chtějí na GDPR vydělat,“ říká Cyril Mucha z České lékařské společnosti. Děsí podle něho hlavně praktické lékaře vysokými pokutami. „Jedním dechem jim nabízejí, že za nemalý obnos za ně všechny problémy vyřeší,“ rozčiluje se zástupce praktických lékařů.
Ochrana se kvapem blíží
|
Strážce streamu
