„Když se bráníte, musíte počítat s tím, že nějakou ránu dostanete vždycky. Jde o to, aby jich bylo co nejméně a co nejméně vás bolely, aby vás nevyřadily z boje. Proto si neustále oběma rukama chráníme hlavu,“ vysvětluje filozofii sebeobranného stylu keysi šéf české školy Martin Krňanský. Bojovým uměním se věnuje asi pětadvacet let, například v aikidu má mistrovský pás. Posledních devět let se však soustředí právě na styl keysi, v němž získal titul master instructor.
Keysi vytvořil Španěl Justo Dieguez, sám držitel mistrovských pásů v několika bojových uměních. Jenže při potyčkách v realitě španělských diskoték zjistil, že tato umění tam mají jen omezenou funkčnost. A sám se pustil do sestavování systému, který je zaměřený na sebeobranný boj v minimálním prostoru proti několika útočníkům. Je to styl, kterým můžete bojovat v telefonní budce, jak zdůrazňují instruktoři každému žákovi, jenž se začne při tréninku pohybovat na větším prostoru, jako je to běžné třeba při boxu.
„Žáci se učí bránit na mikroprostoru. Od začátku se také učí bránit nejen vestoje, ale i vkleče či vleže, učí se, jak se z takových situací dostat zpátky na nohy, a také tyhle situace zvládat i proti více útočníkům,“ popisuje Krňanský základní osnovu tohoto stylu. „Učební osnovy jsou nastavené tak, aby za čtyři roky člověk obsáhl celý styl,“ zdůrazňuje.
Mimochodem jen málokdo tuší, proč se styl jmenuje právě keysi. Justo Dieguez prý hledal jednoduchý a snadno zapamatovatelný název. Až ho nakonec našel ve své vlastní přezdívce z dětství.
Permanentní ochrana hlavy, zničující údery lokty, nízké kopy, využívání rotace a energie celého těla, využívání těla útočníka jako krytu, neustálý přehled a zároveň elegance a plynulost pohybů, tak se dá charakterizovat keysi.
„Nenabízíme nové techniky, ty už jde vymyslet opravdu jen stěží, ale nabízíme jiný koncept sebeobrany. Některé běžně používané úderové techniky však keysi lehce modifikuje a trochu jinak je používá, to je fakt,“ poznamenává instruktor.
Za originální se dá považovat zmiňované krytí hlavy. Obě dlaně, případně celá předloktí jsou prakticky pořád přiložená k hlavě. „Dvě jsou víc než jedna, a tak se snažíme vždy krýt úder na hlavu oběma rukama. Pro lidi z jiných stylů je to ze začátku zvláštní, pak výhody rychle pochopí, stejně jako já,“ přidává Martin Zvonař, který s Krňanským trénuje téměř od začátku.
Styl Justa Diegueze nabízí studentům ještě další výjimečnou možnost. Má totiž propracovaný systém na sebeobrannou spolupráci dvojic včetně manželských. Tréninky probíhají v pražských Letňanech a také v Hovorčovicích u Prahy, kde při škole funguje dokonce několik dětských tréninkových skupin rozdělených podle věku. Více informací se dozvíte na webu keysi.cz.
Ve filmu
|
