Bydlím za Prahou, ale v hlavním městě žiju. Tuhle průpovídku slyšel z úst nějakého Středočecha asi každý Pražan. Není divu. Podle aktuálních statistik, mezi jejichž šiřitele patří i pražský primátor Zdeněk Hřib, se totiž v metropoli během dopravní špičky a za běžného stavu pohybuje kolem půl milionů lidí „navíc“. Převážně jde o takzvané falešné Pražany, tedy obyvatele středních Čech, kteří do hlavního města pravidelně vyrážejí téměř výhradně pracovně. Tedy vyráželi.
„Pak ale přišla pandemie a s ní související často nařízené práce z domova. Čísla jsou prostá. Zhruba každý pátý obyvatel středních Čech dojížděl za prací do Prahy. V současnosti je na home office zhruba 38 procent všech Čechů oproti čtyřem procentům před pandemií. Je tedy nasnadě, že Středočeši mohou využívat a využívají časovou úsporu vznikající absencí dojíždění pro rozvoj místa svého bydliště. Mají totiž více času rozhlížet se kolem sebe a angažovat se v aktivitách prospěšných svým obcím,“ říká pro deník Metro socioložka Blanka Jirkovská.
Práce na dálku z hospody
Podobná situace zdaleka nenastala jen v tuzemsku. V menších irských městech a na venkově rozprostírajícím se nedaleko velkých metropolí bude podle plánů místní vlády do pěti let mnoho nepoužívaných budov včetně hospod předěláno na sdílené kanceláře. Úředníci je zde chtějí zbudovat na základě poptávky místních trávících během pandemie více času doma na venkově. Aby je zde úředníci udrželi i po rozvolnění všech opatření, jsou v plánu také výrazné investice do rozšíření místních infrastruktur. Podle Jirkovské jsou ale Středočeši zatím zvyklí zvelebovat vše vlastnoručně.
„Doba pandemie je specifickou společenskou etapou. Nahrává zvýšené podpoře lidské solidarity. V první vlně lidé doma šili roušky, nosili potraviny izolovaným seniorům či zdravotníkům v první linii. Nyní mohou ve své obci třeba vysázet nové stromy, založit naučnou stezku nebo očkovací centrum. Tak se stalo například v Dobřichovicích, kde je pár dobrovolníků zřídilo v prostorách místní sokolovny,“ dodává Jirkovská.
Lidé jsou více venku
Aby si deník Metro ověřil, zda jsou zjištění odborníků správná, obrátil se na několik starostů středočeských obcí. Jejich postřehy, které sesbíral, jsou skutečně různorodé. Starosta Dolních Břežan Věslav Michalik je třeba přesvědčen o tom, že obyvatelé jeho obce jsou skutečně aktivnější. Na množství žádostí o změny na jeho stole to ale vliv nemá. „Pravdou je, že během pandemie je přes den daleko více lidí venku, v parcích, na hřištích, na cyklostezkách. Řekl bych, že se lidé v tomto ohledu více zajímají, objevují ve svých obcích a jejich okolí místa, o nichž netušili, že existují. Neřekl bych ale, že mám nával podnětů či větší zájem vůči samosprávě. Třeba je to tím, že u nás jsou s tím, co najdou v okolí, v zásadě spokojeni,“ říká pro deník Metro Michalik.
Podobný názor má i starosta Nebušic Viktor Komárek. O své postřehy se podělil také starosta Říčan David Michalička. „Cítím, že lidé se více starají o své okolí a zajímá je dění ve městě. Jsou více nakloněni komunitní práci se sousedy, zkrášlování a tak podobně. Je nicméně pravda, že naše město zapojuje místní do veřejného dění dlouhodobě a dáváme prostor všem. V tom se s ohledem na covid nic nemění,“ vysvětluje Michalička.
Nuda je někdy pruda
Abychom se mohli se čtenáři podělit o poněkud odlišný postoj jednoho ze starostů obce, jež se nachází jihozápadně od Prahy, museli jsme dotyčnému zaručit anonymitu. Ve svém vyjádření pro deník Metro si totiž bere méně servítků než jeho kolegové. Lidé mají podle něj v posledních měsících tendenci více zahlcovat úřad množstvím žádostí. Jejich vlastní život je omezen na minimum, a tak má určitá část místních podle jeho slov tendenci řešit cokoli jiného, jen ne sebe. „Pokud se všichni nudí doma, je vítaná jakákoli aktivita. Ovšem kromě aktivit pozitivních jsou aktivity i negativní, různé pseudokauzy na sociálních sítích a také neskutečný nárůst takzvané stošestky. Tedy dotazů na základě zákona č. 106/1999 Sb., o přístupu občanů k informacím. To je zlý sen každého starosty malé obce a požehnání pro notorické kverulanty a prudiče,“ svěřil starosta.
Nesdílí rovněž názor kolegů i odborníků, kteří zaznamenávají chuť místních zapojovat se do komunitní činnosti. „Praxe to zrovna nepotvrzuje. Na jeden pozitivní přínos bohužel připadají tak čtyři až pět negativních,“ svěřil se šéf své radnice, který si nepřál, aby v našem průzkumu mezi starosty obcí kolem Prahy bylo uvedeno jeho jméno.
