Cykloteroristé se vyrovnají i těm nejhorším pirátům silnic

Roman žije v jihomoravské Lednici. Cykloturistika je pro jeho vinařský byznys důležitá, lidé za řídítky kol přinášejí do regionu peníze. „Jenže na ně tady začínáme být alergičtí,“ říká posmutně vinař. Jednak spíš oblastí jen proletí od bodu A do bodu B. Především se ale chovají, jako by jim patřil svět. „Už jsem se naučil, že kdy ráno vycházím z domu, nejdřív se opatrně rozhlédnu na všechny strany, aby mě nesrazilo kolo,“ konstatuje Roman.

Víc kol, víc zraněných Loni utratili Češi za kola a vybavení víc než 10 miliard korun. Letos lze očekávat, že nutnost prožít dovolenou spíš aktivně doma než poleháváním na mořských plážích povede k ještě vyšším útratám za bicykly. Prodejci hlásí v některých segmentech vyprodáno. Raketově roste zájem o elektrokola, v tomto roce by jejich prodej mohl překročit magických 100 tisíc. Současně však přibývá těžkých úrazů i smrtelných nehod, je víc vzájemných střetů cyklistů a automobilistů.

Kolem jeho domu přitom kromě chodníku vede dostatečně široká a kvalitní silnice, která je navíc vedena jako oficiální cyklotrasa. Málokterý jezdec na kole však skutečnost respektuje. Z cyklistů si rvou vlasy i v areálu lednického zámku. Zákaz jízdy tu respektuje málokdo. „Parkem nevede, nevedla a nepovede žádná cyklostezka,“ informuje správa zámku a upozorňuje, že v celém areálu zámeckého parku platí přísný zákaz jízdy na kole.

Podobné trápení letos prožívají obyvatelé jihočeské Třeboně, a hlavně zdejší zámek. Problémy s neukázněnými cyklisty tu řeší už několik let, ale tohle léto je nápor extrémní. „Motají se po silnici často posilněni alkoholem a ještě nadávají, když si dovolíte je na jejich prohřešek upozornit,“ stěžuje si na facebookové stránce města zdejší obyvatelka Anna Walterová.

Agresivita kolařů, případně turistů na elektrických koloběžkách, kterým chodci odmítají uvolnit trasu na chodníku, se zvyšuje. „Jdi do pr...e, čů...u zasr..ej! Tohle slyším obden, když jdu po mostě Legií,“ říká Pavel z Prahy. Po obou stranách mostu vedou chodníky. Jsou úzké, tak pro tři chodce vedle sebe. I když cyklisté jezdí i po souběžné silnici, často využívají právě chodníky a jízdou chodce ohrožují. „Pořád čtu nářky cyklistů na piráty silnic, ale cykloteroristi je hravě překonávají,“ připomíná Pavel.

Pravidla Na chodník smí na kole jen dítě do deseti let. Dospělý může dostat pokutu 2000 korun. Esenbáci (policisté před rokem 1989) řešili problémy s neukázněnými cyklisty i tak, že jim vypustili pneumatiky a sebrali ventilky (viz film Slavnosti sněženek).

Problémy s bezohlednými kolaři potvrzuje hlídka městské policie u tunelu pod Vyšehradem. Skrz vede uzounký chodník, z obou stran navazuje na cyklostezku. „Je tu značka přikazující kolo vést, minimum cyklistů to dodržuje,“ říká strážník, který sem vyrazil na kontrolu. Před lety tu cyklista těžce zranil procházející paní, způsobil jí otevřenou zlomeninu nohy. Strážníci proto místu věnují pozornost. „Problémy s cyklisty tu mívají i lidé s kočárky, když se proti nim v úzkém prostoru řítí kolo,“ tvrdí městský policista. Podobné potíže jako kola tu prý způsobují taky jezdci na elektrokoloběžkách. 

Když šlapou hovada Bezmozků za řídítky bicyklů přibývá úměrně s tím, jak se zvyšuje obliba cyklistiky v Česku. Obchodníci a výrobci jásají, ale třeba ti nejslabší, chodci, už nevědí, kam uhýbat před hovady roztáčejícími pedály na chodnících nebo turistických cestách pro pěší. Když jsem řekl, že chci napsat o cykloteroristech, kolegové v redakci kroutili hlavou: „Ty, cyklista? Střelba do vlastních řad?“ Proč ne? Člověk je především člověkem. Až potom cyklistou, chodcem, řidičem, novinářem.  Pavel Hrabica, redaktor