Kdo si koupí vstupenku, přispěje navíc Centru sociálních služeb Tloskov, kde Matěj Lipský řediteluje.
Lubomír Lipský vás prý v hudbě vždy podporoval.
Ano, mně a mým dvěma bratrancům dědeček vždy pomáhal, aby se z nás stali muzikanti. Nechal nás zkoušet u sebe na půdě a pomáhal nám i s odvozem aparatury na koncerty. My v té době hráli metal, tak často nastala vtipná situace, kdy byl plný klub metalistů a bedňáka dělal herec Lubomír Lipský.
Jak na něj v jeskyni vzpomenete?
V rámci koncertu se 27. května objeví v podobě animace jedné z jeho zásadních rolí, kterou je George Camel z filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Jinak je to speciální koncert mojí skupiny Projekt XIII, kde hraje na baskytaru i bratranec Martin. Zároveň pokřtíme naše nové minialbum.
Matěj Lipský s dědečkem Lubomírem Lipským
S projekcemi si hrajete rádi, zajímavá byla i show v planetáriu v Praze.
Byl to ohromný zážitek nejen pro diváky, ale i pro nás. Skvělé také bylo, že zaměstnanci planetária byli velice vstřícní a nápomocní, takže jsme mohli na koncert vzít i klienty Centra sociálních služeb Tloskov , což jsou lidé s mentálním a kombinovaným postižením. Pro ně to byl až terapeutický zážitek, vezmeme-li v úvahu, že pár let předtím nikam skoro nemohli z důvodu covidové pandemie. Stejně ochotní jsou zaměstnanci jeskyně Výpustek, takže zopakujeme opět návštěvu netradičního koncertu i pro naše klienty. Navíc je jeskyně Výpustek jedinou bezbariérovou jeskyní v Česku.
Bude s vámi v jeskyni ještě někdo hrát?
Jasně, sympatická zpěvačka Isiolia, která se věnuje synth popu a dělá nám něco jako předkapelu. Kmotrem naší zmíněné desky Dark Energy bude Maťo Mišík, známý pražský výtvarník a hudebník, starší syn Vladimíra Mišíka. Můžete ho znát i z jeho YouTube pořadu Kytarová zbrojnice, který všem doporučuji. Vyrůstali jsme spolu a svým způsobem byl můj děda i jeho dědečkem. Proto není povolanějšího kmotra.
Lubomír Lipský s vnukem Matějem
Jak to dopadlo s filmem Tloskov Fiction, který jste s klienty centra natáčeli?
Je to profesionální film, kde kromě našich klientů hrají i herci Ivan Franěk a Jaroslav Dušek. Film jsme dokončili až v letošním roce, protože kvůli covidovým opatřením to nebylo možné dříve. V září se chystá slavnostní premiéra a film pravděpodobně poběží i na různých festivalech v Čechách i zahraničí. Překládáme ho dokonce také do japonštiny, jelikož Tloskov má úzkou spolupráci s několika japonskými univerzitami. V rámci postprodukce se stala věc nevídaná. Opět se spojily u filmu dvě rodiny Lipských. Já za stranu Lubomíra Lipského a můj strýc Dalibor Lipský za stranu skvělého filmového režiséra Oldřicha Lipského, protože je jeho synem. Mimochodem, v příštím roce bude také stoleté výročí od narození Oldřicha Lipského. Dalibor Lipský si vzal na starost střih filmu a jeho syn Tomáš Lipský barvení na plátně a další postprodukční práce. Po dohodě s režisérem filmu Jakubem Vlachynským a produkční Jiřinou Šimkovou jsme se rozhodli film věnovat bratrům Lipským. Nakonec však Dalibor řekl, že by bylo možná lepší film věnovat už teď výročí sta let Lubomíra Lipského.
Jak vzpomínáte na dědečka vy? Prý o něm chcete napsat knihu?
Na dědečka vzpomínám jako na moudrého životního rádce, který poradil buď hlubokou až filozofickou větou, nebo naprosto odzbrojujícím vtipem. Protože jsem s ním a babičkou v dětství trávil skoro každý víkend a v dospělosti jsem bydlel v suterénu jejich vily, vídali jsme se poměrně často. Přesto jsem si uvědomil, že znám dědu úplně jinak než všichni ostatní a neznám jeho profesní svět. To mi došlo při sbírání materiálu na knížku, kterou bych rád o dědečkovi napsal. Nicméně už teď je jasné, že to ke stovce nestihnu.
Lubomír Lipský a Jiřina Bohdalová v komedii Čtyři vraždy stačí, drahoušku (1970)
Pamatujete si na nějakou radu, která by třeba pomohla i našim čtenářům?
Dědeček zažil nejen slávu, ale i spoustu životních útrap. Ptal jsem se ho na oboje. Jak překonává těžkosti života i na to, jaké to je být slavným. Odpovídal vždycky shodně, že v životě je potřeba si zachovat elan vital, tedy sílu a energii k životu a k tomu mi dal tři rady: Nelituj se, pracuj a buď gentleman. A co se slávy týče, tak říkal, že ho ze začátku těšila, ale později spíše obtěžovala. Vždy dodával: Všechna sláva, polní tráva. Mimochodem, chtěl bych, aby se takto kniha o dědečkovi jmenovala. Dědeček často říkával, že hraje na prknech, která znamenají okres. To vystihuje vše, jeho celoživotní pokoru.
Byl se na vás podívat i v Centru sociálních služeb Tloskov, kde již deset let šéfujete?
Dědeček mě tam navštívil po mém nástupu. Pamatuji se, jak si zařízení prošel a pak spráskl ruce a řekl: Kluku, jak to zvládneš, vždyť je to strašně velký. Stál u něj bývalý ředitel Antonín Dušek a ten řekl dědovi, ať se nebojí, že mě pohlídá. To dědu trochu uklidnilo. Pak jsem s ním po večerech probíral nápady, které bych chtěl v Tloskově realizovat, a on vždy řekl buď: Kluku, to je dobrý nápad, nebo kluku, to je pitomost. Takto mi posvětil projekt Rádia Tloskov, kde jsou moderátory naši klienti. Mimochodem, slovo kluk pro dědu vždy znamenalo mladistvou kuráž a energii. Vždy říkal, že člověk může být klukem i ve stáří a naopak. Někdy jsem měl skutečně pocit, že je děda duchem mladší, než jsem já.
Tři nejslavnější princové českých pohádek, (zleva) Miloš Nesvadba, Lubomír Lipský a Pavel Trávníček (3. dubna 2008)
Co chystáte v Tloskově teď, o čem by řekl: Kluku, to je dobrý nápad?
Občas si to takhle také říkám, co by asi na mé nápady dědeček řekl. Nejspíš by znělo: Kluku, máš toho moc, ale je to dobrý nápad. Například jsme v době covidu při lockdownu streamovali koncerty hudebníků z tloskovského studia Rádia Tloskov do televizí klientů. Díky tomu se snížil strach z neznámé nemoci a ubylo psychiatrických léků a úplně zmizeli hospitalizace z důvodu narušení psychiky. Tento projekt komunitní muzikoterapie se natolik líbil Světové federaci muzikoterapie, že ho jedeme formou přednášky a workshopu představit letos v létě na světový kongres do Kanady. A z nových projektů by se dědovi určitě líbil již zmíněný film Tloskov Fiction a naše práce s minerály.
Jste šutrologové?
Trochu ano. S klienty jezdíme hledat kameny a točíme o tom krátké dokumenty na YouTube. Kromě toho chystáme dílnu na zpracování kamenů a vlastní muzeum minerálů, se kterým nám pomáhá kurátor Národního muzea pan doktor Luboš Vrtiška. Muzeum bychom rádi otevřeli v příštím roce.
A co festival Tloskov Fest?
Tloskov fest byl oslavou šedesáti let existence centra. Hráli na něm interpreti i kapely jako například Horkýže Slíže, které si klienti překřtili na Líže si lyže, Aneta Langerová, Tata Bojs, Ivan Hlas, Kašpárek v rohlíku a další. Příští rok zkusíme festival připravit podruhé.
