Jak náročné je sehnat špičky pantomimy z celého světa na český festival? Na koho byste letos nalákal?
Hodně hraji nebo učím na prestižních školách a festivalech v zahraničí, potom není těžké seznámit se s umělci různých národností. Zatím nikdo neodmítl pozvání do Česka. Náročné je ufinancovat jejich vystoupení. Letos se nám podařilo přivézt belgické duo Okidok, amerického performera Michaela Trautmana či Bodeckera a Neandera, spolupracovníky Marcela Marceaua.
Vy sám jste si připravil premiéru představení nazvané TÝÝJÓÓ. O čem je?
Min Radim Vizváry jako kluk TÝÝJÓÓ.
Min Radim Vizváry jako kluk TÝÝJÓÓ.
TÝÝJÓÓ je malý kluk. Nemá rodinu ani kamarády, žije sám, a aby se zabavil, vytváří si situace plné překvapení. Představuje kontroverzní postavičku, která dělá, co ho společnost nechce nechat dělat, a tak neukazuje jaký je on, ale hlavně jací jsme my. Nápad vytvořit tuto komickou postavičku, stejně jako její jméno, jsem pochytil od svých synovců, kteří se všemu neustále diví a často používají sousloví „tý-jó“.
Jak je na tom v současnosti česká pantomima?
Myslím, že se ji daří lépe. Přestože se říká, že pantomima je mrtvá, tak jen za poslední tři roky u nás vznikly dvě nové pantomimické skupiny Mime Prague a Mime Fatale, které vyprodukovaly 12 představení. Přes tři roky existuje festival Mime Fest. Letos poprvé se uskutečnil také v Praze studentský festival pantomimy My Mime. Také můžeme vidět mnoho představení, ve kterých tvůrci používají prvky mimického divadla. Zaznamenávám rostoucí zájem o mimické umění, jak u umělců, studentů, tak i publika.
Zahrál jste si ve filmu Klauni a také ve snímku Jsem brána. Baví vás práce herce před kamerou?
Kamera je pro mě pokaždé workshop minimalistického herectví. Jako performer jsem naučený velkým výrazům, kdežto u filmu je to naopak. Jedinečnou zkušeností pro mě bylo ztvárnění hlavní role v hororu Stephena Kinga Jsem brána. Jestli jsem se někdy dotkl psychického a fyzického dna, tak myslím, že právě tady.
Propojujete neobvyklé žánry, co vás k tomu inspiruje a jak reagují diváci?
Snažím se modernizovat mimické divadlo. V mém případě je to třeba projekt Stabat Mater – spojení současné opery, cirkusu, tance a mimického divadla. Že se divákům líbí, svědčí například jeho uvedení v Národním divadle na Kypru.
