Domácí mazlíci škodí této planetě. Velcí psi mají uhlíkovou stopu jako největší esúvéčko

Před devíti lety vydali novozélandští vědci a současně manželé Robert a Brenda Valeovi knihu s provokativním názvem Čas sníst psa? – skutečný průvodce trvale udržitelným životem. Ve svém díle například spočítali, že vlastnictví jednoho velkého psa zanechá za sebou takovou ekoškodu, jako kdybyste za rok ujeli velkým SUV deset tisíc kilometrů.

Malá kočka je větší zátěží pro planetu než malý pes
Co „škodlivost“ domácího zvířete vlastně určuje? Hlavním měřítkem je množství krmiva, které dotyčné zvíře ročně spotřebuje. Vypočítává se, kolik energie je třeba k vypěstování a výrobě tohoto krmení, odkud se dováží a další náklady převedené na produkci CO2.

Uhlíková stopa velkého psa, který váží více než třicet kilogramů, odpovídá necelým 700 kilogramům oxidu uhličitého. Pes do deseti kilogramů za sebou ročně zanechá ve spotřebovaném krmivu „jen“ devadesát kilo CO2. Stejně jako kočka. Ta je sice většinou váhově menší, ale na rozdíl od psa je pouze masožravá.

Argumentem, jímž ekologové upozorňují na zátěž životního prostředí, je plocha, na které se chovají zvířata, jejichž maso je určené z výrobě krmiva pro psy a kočky (viz box). A která by mohla sloužit k výrobě potravin pro hladovějící oblasti světa.

Potravinová čísla Kilogram jehněčího a skopového potřebuje 370 metrů čtverečních plochy. Kilogram brambor si vystačí s necelým metrem čtverečním. Vepřovému stačí necelých osmnáct čtverečních metrů. Obilniny, které se využívají k výrobě krmiv pro psy a kočky, zabírají celosvětově plochu 49 milionů hektarů. Je to plocha, která by stačila k nasycení asi 700 milionů podvyživených a hladových obyvatel. MET

Je ale třeba brát v úvahu i to, že část produkce masa pro lidi se využije i pro domácí mazlíčky. „Kelly Swansonová, profesorka v oblasti nutriční výživy zvířat z univerzity v Illinois, například upozornila na to, že většina masa pro krmení zvířat má svůj původ v odpadech po zpracování masa a masných produktů pro lidskou výživu. Takže se zvířecí krmiva po environmentální stránce nejeví být ‚zhoršováním problému, ale jeho částečným řešením‘, protože ve své podstatě snižují množství vznikajícího odpadu,“ připomíná skutečnost Radomír Dohnal, spolupracovník Ekolistu, neziskového webu zaměřeného na životní prostředí.

Obézní mazlíčci
Nicméně i v Česku jsou výrobci krmiv, kteří do svých produktů odebírají ty nejlepší suroviny a v žádném případě se nejedná o odpad, pro který už nemají využití obchodníci nebo gastronomie. Někteří zdůrazňují vysokou biologickou hodnotu svých výrobků. „Konzervy nabízíme dohromady v šesti různých chutích, z nichž všechny jsou vyrobeny ze zvířat z lokálních farem, luk nebo lesů. Výjimkou je pouze losos, kterého dovážíme ze severu Evropy,“ uvádí nejmenovaný český výrobce přírodních krmiv. Využívá i zvěřinu, tu dodávají myslivci jak z Česka, tak ze Slovenska.

Protože majitelé domácích zvířat svým miláčkům dopřávají, stává se obezita psů a koček stejným problémem jako obezita lidská. „Nadváha a obezita zvířat má stejné důsledky jako lidská – a to včetně vyšších finančních nákladů na lékařskou péči,“ upozorňuje Renata Placková z Ekologického institutu Veronica.

Masožravý zvířecí stát 25 kilogramů oxidu uhličitého (CO2) vyprodukuje ročně akvarijní rybička. Vyplývá to alespoň z údajů, které spočítal anglický výzkumník Mike Berners-Lee. EKOLIST Třiceti procenty se na celostátní spotřebě masa podílejí kočky a psi ve Spojených státech. Pokud by si jen tito američtí mazlíčci založili vlastní stát, co do spotřeby masa by byl pátý na světě. Za Ruskem, Brazílií, USA a Čínou. UCLA Téměř 279 tisíc tun krmiva pro kočky a psy se předloni vyrobilo v České republice. Tržby výrobců se během covidového období zvýšily o dvacet až čtyřicet procent. V porovnání s rokem předtím vyrobily firmy o téměř 19 tisíc tun krmiva víc. MZE ČR V Česku jsou přibližně dva miliony psů přímo v rodinách. Jeden a půl milionu domácností má kočku. Nějaké domácí zvíře má více než polovina domácností. GFK