Také se vám ve spojení s Krakonošem v hlavě rozezní hudba Vadima Petrova z Krkonošských pohádek? Tento horský patron, někdy zvaný také Rýbrcoul, drží ochrannou ruku nad celými Krkonošemi. Chrání je před chamtivci a pytláky, někdy škádlí pocestné, a když má špatnou náladu, posílá škaredé počasí.
Víkend slibuje milovníkům zimních sportů příznivé podmínky. Pokud vyrazíte do českých hor, dohlížet na vás budou všelijaké nadpřirozené bytosti. Víte, kteří duchové je obývají?
Slunce přinese štěstí
Zjeví-li se vám v Jesenících stařík se stříbrnými vousy, není to zmatený Krakonoš, který zabloudil, ale jeho příbuzný duch Praděd. Jeho jméno nese nejvyšší hora Hrubého Jeseníku, Moravy a českého Slezska. Praděd je podle legend vládce dobrotivý a spravedlivý, lidé se zlými úmysly by se však před ním měli mít na pozoru.
Beskydům vládne Radegast, slovanský bůh slunce, pohostinnosti, hojnosti a války. Jeho sochu potkáte na půl cesty z Pusteven na Radhošť. Jejím autorem je akademický sochař Albín Polášek. Povídá se, že těm, kdo se dotknou slunce na Radegastově opasku, se splní přání.
Nad Orlickými horami si strážnou štafetu předává Rampušák a princezna Kačenka. Otcem šedesátiletého Rampušáka je redaktor Československého rozhlasu Jiří Dvořák, který jej vymyslel roku 1962 pro rozhlasový pořad o Orlických horách. Rampušák zlidověl a podle vyprávění zodpovídá za počasí, je patronem sportovců a horské služby. V létě předává žezlo princezně Kačence, která se o hory a přírodu stará od března do zimy.
Mlha a skřítek
V kamenném moři na vrchu Muchově v Jizerských horách má své sídlo duch Muhu, který na sebe bere podobu staříka nebo se zjevuje jako mlha. Údajně ho vyčaroval Krakonoš, když společně s Rampušákem uvažovali, jak „Jizerkám“ dopřát vlastního ochránce. Jméno duch získal podle táhlého sovího houkání „muhuuuu“.
Patronkou Krušných hor je Marzebilla, která se podle pověstí nejvíce zdržuje v okolí Písečnice, Výsluní, Lysé a Jelení hory. Podle legendy byla Marzebilla spanilá dívka, která se zamilovala do chrabrého rytíře. Toho však před jejíma očima zabil jeho sok, dívka utekla do lesů a začala se pak zjevovat na různých místech Krušných hor. Lidem s dobrým srdcem pomáhá, avšak zlotřilce dokáže dost potrápit.
Svého patrona mají i další místa naší republiky. Třeba v Českém ráji hospodaří skřítek Pelíšek, ochránce Prachovských skal. Tento neposeda získal své jméno proto, že se zabydloval na různých místech, kde si stavěl pelíšky. Jeho chloubou byla zahrada, do které mu vzácné květiny věnoval i Krakonoš. Pověst praví, že mu rostliny uloupil rytíř Čéč, který byl však za svou hamižnost řádně potrestán. Takže půjdete-li někdy Českým rájem, přírodu raději nechte na pokoji.
Také Český les má svého ochránce. Lesní duch Nikl je patronem dřevařů a sklářů. Dobré prý odměňuje, ale na lidi s nekalými úmysly si posvítí jeho spolupracovníci – čerti. Možná právě proto se traduje, že Nikl má dvě tváře – dobrou bílou a zlou černou.
