Čeští senioři pracují čím dál tím častěji. Chtějí i musí

Rozhlédněte se kolem sebe. Na kase u pokladny nebo v­ galeriích sedí seniorky, ochranku supermarketů dělají starší pánové a za katedrou často stojí učitelé v důchodu. Pracujících lidí, kteří už jsou v penzi, v Česku rychle přibývá.

Srovnání s Evropou 2,13 Tolik procent Čechů ve věku nad 65 let pracuje. V porovnání s průměrem EU (2,32 procenta) u nás lidí ve věku nad 65 pracuje méně. Vůbec nejvíc seniorů pracuje v Portugalsku. Další v pořadí jsou Estonsko a Velká Británie. Na opačném žebříčku je Španělsko a­ Maďarsko. Vůbec nejméně pracujících lidí v ­důchodovém věku je na Slovensku (0,78 procenta).

Podle dat Českého statistického úřadu z října minulého roku v zaměstnání tráví svůj čas 126 tisíc seniorů nad 65 let.

Důvodů je několik. „Lidé mají tendenci si ke svému starobnímu důchodu něco přivydělat, protože jim jednoduše příjem nepokryje měsíční náklady. Ne vždy jsou totiž na odchod do penze finančně připraveni,“ říká Jaroslav Lorman, manažer sociálních služeb Života 90, a dodává: „Mnohem silnější motivací je ale dle našich zkušeností potřeba nevypadnout z ­aktivního života a neztratit společenský status, stýkat se s lidmi, komunikovat s ­okolím, touha po další seberealizaci. To je pro mnohé seniory něco, čeho se nechtějí vzdát ani v penzi.“

Postarší milionáři i tisíce chudých důchodců Podle agentury STEM/MARK generace lidí nad 55 let disponuje kupní silou, která je podceňována. Průzkum zjišťoval, jak jsou na tom lidé tohoto věku s penězi. Milion korun – tolik může jednorázově utratit až 150 tisíc starších Čechů. 100 tisíc korun – tolik má k ­dispozici dalších 390 tisíc lidí a alespoň 20 tisíc může na cokoliv bez problémů vynaložit 460 tisíc Čechů. Na druhou stranu jsou v Česku podle údajů Českého statistického úřadu tisíce starších lidí, kteří musí obracet každou korunu. Každý dvanáctý člověk v důchodu v Česku žije pod hranicí příjmové chudoby. Ze seniorů nad 65 let, kteří zůstali sami, je to pak dokonce každý pátý.

Ačkoliv pracujících seniorů přibývá, ve srovnání s průměrem Evropské unie patříme v této statistice do podprůměru. To platí pro seniory se základním a středním vzděláním. Naopak vysokoškolsky vzdělaných lidí v důchodovém věku u nás pracuje skoro nejvíc v celé Evropské unii.

„Vysoká je zaměstnanost vysokoškoláků v Česku i­ ve věku nad 70 let. Ve věkové skupině 70–74 let byla míra zaměstnanosti absolventů vysokých škol dokonce třetí nejvyšší v­ rámci Evropské unie,“ uvedla Marta Petráňová z ­Českého statistického úřadu.

V Česku také přibývá lidí, kteří si v důchodu přivydělávají nejen jako zaměstnanci. Řada seniorů má také dlouhodobou brigádu. „Na našem portálu například učí cizí jazyky, doučují studenty, pomáhají s účetnictvím nebo hlídají děti a domácí mazlíčky,“ uvádí Stanislav Koukal, výkonný ředitel portálu Robeeto.

Lidé, kteří v důchodu pracují, si mohou navíc za každých odpracovaných 360 dnů přilepšit o ­0,4 procenta svého původního základu pro výpočet penze. Například člověk, kterému se důchod stanovil ze základu 20 tisíc korun, tak po 360 odpracovaných dnech bude dostávat každý měsíc navíc 80 korun.

Experti také upozorňují, že častěji hrozí chudoba důchodkyním. Ženy totiž pobírají nižší penze než muži, a to průměrně zhruba o pětinu.