Starostkou Hrobčic jste nepřetržitě čtyři volební období. Za tuto dobu se vám podařilo dotáhnout do konce řadu projektů. Kterých si nejvíce ceníte?
Nejvíce si cením mého prvního projektu, kterým byla záchrana kostela sv. Prokopa v Mukově na Hrobčicku, kde žiji celý život, ale až s malými dětmi jsem začala své okolí vidět trochu jinak. Uvědomila jsem si naplno, jak tu máme ve středohoří krásně, žijeme v unikátní přírodě, ale vesnice vypadaly až bídně. Zchátralé, či zbourané domy a dominanty (kostely) obcí jakoby nikomu nepatřily… Příšerné silnice, nikde ani lavička, tím méně koš na odpadky nebo houpačka pro děti. A s tím jsem chtěla něco udělat.
Především vaší zásluhou se také podařilo zachránit a rekonstruovat zámek v Mirošovicích. Jak je tato památka nyní využívána?
Rekonstrukce renesančního zámku v Mirošovicích trvala dva
roky a byla podpořena Ministerstvem průmyslu a obchodu,
díky čemuž nyní musí být zámek využíván k podnikatelským
účelům. Prostory zámku jsme pronajali podnikatelům – v
nejreprezentativnějších místnostech organizují dva mladí lidé svatby na klíč, zatímco zbývající dvě patra slouží jako kanceláře. Proměna zámku je naprosto ohromující a musím přiznat, že i my sami jsme takový efekt neočekávali.
Je na druhé straně něco, co se zatím nepovedlo? Něco, co obci chybí? Nebo máte všechno?
Samozřejmě, že nám chybí spoustu věcí. Na téměř 1400 obyvatel nemáme žádný kulturní dům ani sál pro pořádání společenských akcí, protože vše bylo bohužel po revoluci rozprodáno. Potřebovali bychom tedy kulturní dům, moderní sportoviště, bytový dům s dostupným bydlením a podporu podnikání na venkově. V celém našem rozsáhlém katastru máme pouze jednu vietnamskou večerku a jednu hospodu, která funguje pouze o víkendech. To je nedostačující; nemáme zde žádné ubytovací zařízení pro turisty ani
restauraci.
Jaký je největší současný problém, který musíte jako zastupitelstvo řešit?
V posledním roce nás hodně zaměstnávalo Transformační centrum Ústeckého kraje se svým pilotním projektem resocializace Radovesické výsypky, která se rozkládá téměř na třetině našeho území. Zlikvidováno zde bylo pět historických sídel a připravovaný návrh Sdílené vize a rámcového plánu rozvoje Radovesické výsypky není vůbec rozvojový ani resocializační. Dle mého názoru spíše poskytuje právní rámec dlouhodobému zájmu těžební společnosti o vytvoření ohromného kusu krajiny bez lidí. Někdy mám pocit, že si na nás trénují, jak tu transformaci opravdu nedělat.
Tradici mají vaše Podzimní setkání rodáků a přátel Hrobčicka, které se v říjnu uskuteční již po sedmnácté...
Na jeho pořádání jsme velmi hrdí. Každý rok se těšíme na mezinárodní účast a vždy představujeme vše, co se nám za uplynulý rok podařilo realizovat, často právě i s finanční podporou našich německých partnerů. Středobodem letošního, sedmnáctého ročníku, bude Radovesická výsypka. Dne 12. října v 15 hodin zde společně odhalíme u vstupu do zasypaného kostela memento zaniklých obcí, protože letos uplyne 60 let od tajného rozhodnutí o likvidaci celého radovesického údolí.
Když k vám přijedou návštěvníci, co by neměli u vás a v okolí
opominout si prohlédnout?
Naše malebná venkovská krajina připomíná Toskánsko a nabízí
mnoho krásných sakrálních staveb a přírodních rezervací. Vycházkové trasy, které pravidelně opečováváme, jsou posety
neuvěřitelnými výhledy, které stojí za to vidět. Určitě by neměli opomenout projít naučnou stezku Skřítka Hrobčíka, která zahrnuje mýtinku fantazie a dinosauří údolí. Velmi zajímavá je pak Radovesická výsypka..
A otázka na závěr: Jaké jsou vaše priority do konce volebního období?
Naší hlavní prioritou je dokončení rekonstrukce areálu tvrze v Hrobčicích, na které pracujeme od roku 2019. Na obnovu nádvoří a přilehlých ploch se nám podařilo získat zřejmě poslední prostředky z Programu 18 ekomiliard, a v nejbližších dnech by měla být vypsána veřejná zakázka na realizaci tohoto projektu. Zatím jsme zde vytvořili zázemí pro dobrovolné hasiče a sběrný dvůr, a ve druhé polovině areálu plánujeme nový obecní úřad s poštou,
knihovnou, kulturním domem a multifunkčním sportovním centrem – vše na jednom místě. Moc se na to těšíme!