Důchodci se zadlužují také kvůli svým potomkům

Půjčujeme si sice stále víc, ale současně se zlepšuje naše platební morálka. „Množství peněz, které jsou ohroženy nesplácením, kleslo o pět miliard korun,“ říká Petr Kučera, výkonný ředitel firmy CCB, která provozuje Bankovní registr klientských informací.

Za pozitivním výsledkem stojí růst ekonomiky a také nový zákon o spotřebitelském úvěru, který platí od prosince 2016. Omezil divoké podmínky nebankovních půjček, stanovil například maximální výši sankcí za nesplácený úvěr na padesát procent z vypůjčené sumy. Věřitel také nesmí půjčovat peníze bez toho, že by si neprověřil schopnost dlužníka částku splácet.

Nejvíc dluží Pražáci Průměrná dlouhodobá půjčka především na bydlení dosáhla letos 1,5 milionu korun. Obyvatelé Prahy a Středočeského kraje dluží bankám bezmála 600 miliard korun. Je to více než třetina veškerých dluhů obyvatel Česka. Nejméně se zadlužují lidé z Karlovarského kraje. Ti si na bydlení nebo na spotřebu půjčili „jen“ 51 miliard korun.

Přesto není ve všech směrech situace ideální. Na konci května vyprší termín, dokdy udělí Česká národní banka licenci na poskytování úvěrů bankám a společnostem, které o to požádaly.

„U některých lze ale předpokládat, že sítem neprojdou a žádostí o licenci si jen prodloužily čas, kdy ještě mohou půjčky nabízet,“ upozorňuje Petr Kučera. Z více než stovky žádostí vyřídila ČNB kladně zatím necelou dvacítku.

Jednou z podmínek, kterou musí žadatelé o licenci splnit, je základní kapitál minimálně 20 milionů korun. Existuje proto nebezpečí, že se mnohé firmy přesunou do takzvané šedé zóny. Někteří poskytovatelé si už našli kličky, jak zákon obejít. Klienta donutí zařídit si živnostenský list a peníze mu poskytnou jako „podnikatelskou půjčku“. „Jednotlivců nebo firem, které se v šedé zóně půjček pohybují, mohou být stovky,“ podotýká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. Půjčovatelé vydělávají třeba na upomínkách dlužníkům.

Dluh na hlavu 180 Tolik tisíc korun činí průměrný krátkodobý dluh na každého dlužníka v Česku. Nejčastěji se jedná o peníze na pořízení věcí do domácnosti nebo také na dovolenou.

Jak se podobné praxi bránit? První instancí by mělo být oznámení České obchodní inspekci. Sankce za porušení zákona mohou dosáhnout až dvacet milionů korun, v případě odsouzení až pět let vězení. Podle odborníků jsou nejnebezpečnější „lokální lichváři“, kteří své služby inzerují jen na lístečcích vylepovaných v ulicích. Jejich oběťmi se mohou stát také důchodci, kteří si půjčují peníze, aby pomohli svým dětem, kterým už jinde nepůjčili. Jiří Rajl připomíná, že počet zadlužených důchodců roste. „I když si půjčí u licencované firmy a jedná se o relativně nízké částky, mohou jim způsobit problémy,“ říká Rajl.