metro.cz

Počasí v Praze

-1 °C / 3 °C

Pondělí 11. listopadu 2024. Svátek má Martin

Eva Vrabcová Nývltová: Někteří hobíci dokážou limity posouvat o neuvěřitelné časy

  6:38
Eva Vrabcová Nývltová patří k nejpovolanějším komentátorkám dálkových běhů. Přesto letošní přímý televizní přenos ženského maratonu na olympiádě v Paříži patřil k těm, kde mohl závodnice na trati provázet slovy někdo jiný.
Hned první maraton, který Eva Vrabcová Nývltová v životě běžela, ji časem...

Hned první maraton, který Eva Vrabcová Nývltová v životě běžela, ji časem kvalifikoval na olympiádu. | foto: MAFRA

Ještě dva roky dozadu plánovala naše úspěšná dálková běžkyně, že si v roce 2024 kolem Eiffelovky proběhne se startovním číslem, jako se to podařilo našim atletkám Tereze Hrochové a Moiře Stewartové. Nejen o tom, jak se žije v atletickém „důchodu“, teď vypráví. Ačkoli běžecké boty úplně na dno skříně neuklidila a pětku nebo desítku si sem tam letos dala. Kromě jiného založila běžeckou skupinu pro běžce amatéry, ale i mezi nimi má pár možných nadějí.

Zeptám se nediplomaticky. Jak je v běžeckém důchodu?
Hrozně. Dlouho mi trvalo, než jsem se s tím smířila. Vlastně mi to došlo až nedávno. Do té doby jsem stále žila s tím, že jiný smysl života není. Měla jsem tři týdny nuceného klidu, naučila jsem se trávit čas i jinak než jenom sportem.

Jaký byl pocit komentovat olympijský maraton, na který jste se připravovala a těšila?
Během přenosu jsem si vybavila, že jsem k tomu závodu směřovala, ale jsem s tím už smířená, protože jsem si našla jinou, taky zajímavou cestu. Kdyby ne, bylo by to mnohem těžší… Ale ano, logicky mě to zamrzelo. Už to ale mám odžito.

Problémy vás provázely delší dobu. Bylo lepší, že odcházení bylo pozvolné, a ne náhlé?
Rozhodnutí ve mně nějaký čas zrálo, ale to konečné bylo ze dne na den. Přesto pořád trochu doufám. Přes léto, když to tělo dovolilo, vkrádají se myšlenky, že aspoň trošku… Jistě, už bez toho, že bych se dostala na top úroveň, ale že bych si třeba půlmaraton za 1:22 nebo 1:24 ještě zaběhla. Tělo mi ale jednoznačně ukázalo, že ani tohle, alespoň zatím, úplně nejde. Jsem ráda, že si ale mohu něco, ne málo, zaběhat se svými klienty.

Co očekávají lidé, , že jim někdo bude radit, že nebudou běhat „jen tak“?Spektrum těch lidí je strašně široké. Ale mám tam teď patnáctiletou holčinu, běhá teprve dva měsíce a má osmistovku za 2:53. V porovnání s atletkami, které běhají opravdu závodně, je to o nějakých dvacet třicet vteřin pomaleji, ale na to, že běhá tak krátce, vnímám, že u ní by prostor pro další vývoj mohl bát. Navíc běhá skvěle technicky. Mám tam taky devatenáctiletého kluka, chce se posouvat na vyšší úroveň, běhám s ním od května.

Kam se chce dopracovat? Mezi profíky?
Možná. V září běžel Birell Grand Prix v Praze, deset kilometrů, za 33:17, což ho už řadí do přední části českých běžců. Ale příští rok chce studovat v Americe. Asi bude běhat tam a ztratím o něm přehled. Ale i to, že bych byla u jeho cesty jen na začátku, je pro mě důležité.

Co ti, jejichž ambicí nejsou stupně vítězů?
Mám tam asi tři holky, které nechtějí vůbec závodit, chodí na tréninky, je to pro ně vyčistění hlavy, popovídají si. Je to jiné než běhání o samotě. To se osvědčilo i mně. Běhat podle plánu. Je lepší, když vám to napíše někdo jiný, než když si to napíšu já sama. Protože i když nemíříte na závod a splníte si to, co vám nějaký trenér sepíše, máte mimo jiné dobrý pocit, že jste něco zvládli. To je pro mnohé hrozně důležité.

Mají ambice se zlepšovat?
Jasně. Mám tam spoustu lidí, kteří si své limity posouvají. Ten kluk, o kterém jsem mluvila, má osobák na maraton asi tři a půl hodiny a chce se teď po půlroce dostat něco málo nad tři hodiny. Přitom začínali u mě s kamarádem, on na něho vůbec nestačil, a teď kamarád nemá šanci. Tím, že chodíme běhat ve skupině, posouvají se výkonnostně všichni.

Člověk si často myslí, že už dosáhl na svůj limit, ale s profíkem ho dokáže posunout. Máte od běžců odezvu?
Monika, jedna z nich, na začátku říkala, že jejím snem je uběhnout deset kilometrů pod šedesát minut. A teď už je má pod padesát. Připravuji běžce nejen na silnici, ale i do terénu. Letos jsem měla dva, co běželi B7, to je ten více než stokilometrový závod po beskydských vrcholech. Jedna z dvojice si zlepšila rekord o pět hodin, a ještě byla nespokojená!

Na rozdíl od minulé kariéry se vám teď záběr aktivit rozšířil. Například se věnujete závodům série Mattoni Free Run. Co to je?
To je projekt, který vznikl ještě v RunCzechu a Mattoni ho teď podporuje. Týká se to amatérů, v Česku je devadesát certifikovaných tras, kde by měli lidé běhat také s certifikovaným trenérem. Lidé si tam mohou, podle toho, kde bydlí, každý týden zaběhnout zdarma pět kilometrů. Nejvíc jich je v Praze, já jsem jejich vedoucí, radím jim, jak trénovat svěřence, hrozně mě baví předávat jim zkušenosti. Měli jsme i tréninkový kemp. Bylo to se závodem i s rehabilitací, protože spolupracuji s šéflékařem českého olympijského týmu.

Je to jiné, najednou předávat na sobě ověřené a vyzkoušené metody a prožitky?
Už jsem kurzy pro trenéry absolvovala a ještě mě nějaké čekají. Kolikrát jsem zůstávala s otevřenou pusou, tohle je přece špatně, říkala jsem si. Nebo jinak, ne že je to špatně, ale je to v praxi jinak. Občas jsem neudržela pusu a pustila si ji na špacír, že takhle ne. Co se týká mých běžců, snažím se pro klienty vždy připravit balíček. Mají například k dispozici pitný režim nebo startovné na některé závody zdarma. Protože jsem se pustila i do masáží a tejpování, tak to ode mne taky mají.

Masírujete?
On to nikdo moc neví, ale já se tomu věnuji už dobrých dvanáct let. Pro své svěřence to mám jako bonus, zatím chci, aby mě to bavilo a nebyla to jen práce každý den sedm osm hodin. Nechávám si to jako třešničku na dortu.

Profíci obvykle létají na zimu trénovat do teplých krajin.
My také. Letos máme běžecké soustředění ve Španělsku v Denii. Je to celý běžecký program, ale je to čistě dobrovolné. Ráno je rozcvička, dopoledne hlavní běžecká fáze rozdělená podle výkonnostních skupin, protože někteří se připravují na maraton ve Valencii. Různé techniky, simulace závodů nebo zkušební předstartovní den. Všechno, co jsem si prožívala jako závodnice, si prožijou i oni. A odpoledne nejrůznější cvičení, posilování, ne to klasické, ale to, co běžec potřebuje a moc se to neví. Na večery jsou připravené přednášky.

Kam se posouvají tréninkové metody, vybavení, boty? Jarmila Kratochvílová tahala pneumatiku.
Všímám si třeba i toho, když se u některé světové běžkyně objeví druh zranění, kterým jsem si prošla i já, a zajímá mě, jak a za jak dlouho ji dají dohromady, protože v tomto směru se to také mění. V mé profesionální kariéře třeba na některé záležitosti řešení ještě nebylo, teď už ano. Pneumatiky se asi netahají, možná někde u sprinterů. Trénování se neustále mění, kdyby všichni trénovali stejně, tak se žádné výkony nikam neposouvají.

Co je současná móda?
Jsou dva zásadní směry. Dříve se šlo přes velký základní objem, který musíte naběhat v nízkých frekvencích. Jenže na to amatérští hobíci nemají tolik času. Chápu, že pracují a nemají tolik volna. Velký objem je nutný v prvních měsících. Takže jsme to s ohledem na jejich možnosti upravili, není tam ovšem takový progres, jako kdyby to zvládali v profi režimu. I tak tam je progres. Trénovat ráno i odpoledne, na to amatéři nemají čas. Tak se hledají kompromisní cesty mezi oběma těmito směry.

Autor: Pavel Hrabica Metro.cz

Hlavní zprávy

Fasáda školy s 12 300 rostlinami získala cenu. Areál fakulty slouží jako živá laboratoř

vydáno 10. listopadu 2024  18:33

Držitelem ceny Adapterra Awards pro nejlepší projekt, který připravuje Prahu na změnu klimatu, se stal Pavilon environmentálních studií České zemědělské...  celý článek

Zažijte zemětřesení. Nebo se naučte vojenské pravidlo o tom, jak se ruší krok

vydáno 10. listopadu 2024  11:27

Praha je dobrodružství a romantika. Také nikdy nekončící zdroj zajímavostí. Stačí jen zvednout oči od displeje mobilního telefonu a nestačíte se divit....  celý článek

Praha testuje nové koše. Budou mít QR kód pro hlášení závad. Postupně by měly zmizet ty zelené

vydáno 10. listopadu 2024  12:30

V hlavní roli koš. Technická správa komunikací (TSK) společně s Institutem rozvoje a plánování hlavního města Prahy (IPR) začaly testovat nový odolný typ...  celý článek

Klesající teploty ženou lidi bez domova do nocleháren. Lidé jim pomáhají, kupují nocleženky

vydáno 10. listopadu 2024  4:30

Milan přišel před lety o práci. Ztráta zaměstnání se znásobila vystěhováním z ubytovny. Ulice se stala jeho novým světem. I on je vděčný za pomoc...  celý článek