V Česku je okolo sto padesáti dětských domovů a v nich tisíce dětí. Odborníci upozorňují, že pobyt v těchto zařízení je jen málo připravuje na skutečné situace. Nejvíc problémů v reálném životě mají ty, které se do zařízení dostaly až v pubertálním věku.
Navzdory osudu. Známé osobnosti v „děcáku“Vykořenění z rodiny nemusí vždy znamenat celoživotní propad. - Herečka Naďa Konvalinková se ocitla v deseti letech v dětském domově. Spolu se sestrou tam byly umístěné po dramatickém rozvodu svých rodičů. Po roce si je k sobě vzala jejich babička. - V dětském domově ve středočeských Pyšelích prožil několik dětských let i známý herec Viktor Preiss. „Vzpomínám na tu dobu s jistou nostalgií a vděčností,“ řekl v jednom rozhovoru před čtyřmi lety. - Finalistka České Miss 2014 Veronika Kašáková žila v domově ve Vysoké Peci u Chomutova od čtyř do osmnácti let. Založila nadační fond, který připravuje děti z dětských domovů na vstup do reálného života. |
„Mají už z rodiny zažité, že jejich rodiče sedí doma, pijou, nechodí do práce,“ uvedla pro deník Metro Jiřina Kühnelová, ředitelka dětského domova z Jemnice na Českomoravské vysočině. „Jeden otec, když jsme od něho potřebovali pro dítě podpis na přihlášku do učení, řekl: Žádné takové, půjde na pracák!“
Spolek Mimo domov, který usiluje o začlenění dětí i do profesního života, zorganizoval včera setkání pod názvem Najdu práci, když jsem z děcáku? pro lidi z dětských domovů, organizací a firem, které chtějí odchovancům pomáhat. „Je pravda, že firmy často pohlížejí na děti z domovů s obavami a předsudky,“ uvádí Klára Chábová, předsedkyně spolku. Nezastírá, že často oprávněně. Podle ní je nejdůležitější nepromeškat okamžik bezprostředně po odchodu z domova, kdy dítě hledá práci i bydlení. „Pokud nic nenajde, půjčuje si, dostane se do dluhové spirály a dvě třetiny těchto dětí končí podle našich zjištění na společenském dně,“ dodává Chábová. Spolupráce s firmami, které dětem dají práci, a tím i šanci na lepší život, je podle ní ještě v plenkách, ale je důležité, aby dalším ukázala cestu.
„Dětský domov nemůže děti na pracovní život připravit. To je nutné si přiznat,“ říká psycholog Josef Smrž. „Děti z ústavních zařízení potřebují specifický přístup. Zapojení komerčního sektoru je ideální, protože jim ukáže tvrdou životní realitu.“ Jednou ze společností, která se rozhodla pomáhat, je DHL. Navázala spolupráci s dětským domovem v Praze-Klánovicích. Třinácti dětem nejdřív umožnila poznat prostředí firmy a později nabídla práci. „Domluvili jsme se, že budou mít mentory, kteří jim první chvíle ve zcela neznámém prostředí ulehčí,“ říká personální ředitelka Gabriela Kahounová. I když nakonec žádné z dětí ve firmě nevydrželo, společnost nehází flintu do žita. „Budeme v této snaze i nadále pokračovat,“ tvrdí Kahounová. Jaké byly hlavní důvody neúspěchu? „Některým neseděla práce, další se vyučily v jiných oborech, u některých převážily návyky z rodinného prostředí. Neviděly rodiče pracovat,“ konstatovala Kahounová.
V dětských domovech nyní žije 8500 dětí, ročně z nich už jako dospěláků odchází asi tisícovka, přibližně stejné množství je do nich umístěno.
Strážce streamu
